„Sedmička“ je historicky vlajkovou lodí a výkladní skříní nejmodernějších technologií automobilky BMW. Nejnovější pokračování luxusního modelu zakládá na rozsáhlé elektrifikaci s menšími spalovacími motory, ale v minulosti se vrcholná limuzína značky prodávala i s prestižními vidlicovými dvanáctiválci. Koncem osmdesátých let se však v Mnichově experimentovalo s ještě větším srdcem – vidlicovým šestnáctiválcem.

Když v minulých letech BMW odhalilo, že koncem osmdesátých let pracovalo na ještě větším motoru, než dvanáctiválci, unikátní prototyp BMW 767iL „Goldfisch“ (Zlatá rybka) se nepochybně přidal k tomu nejzajímavějšímu, co se v továrním depozitáři schovávalo. A s letošní veteránskou výstavou Techno-Classica v německém Essenu automobilka přiznává, že práce na šestnáctiválci vedly ke vzniku i druhého prototypu.

Ten se vůbec poprvé představuje veřejnosti. S původním konceptem „Goldfisch“ má společnou pouze techniku, protože už ani nemá typickou zlatou barvu, jaká experimentálnímu bavoráku dala jméno. První prototyp z roku 1987 zakládal na sedmičce generace E32, novější evoluce z roku 1990 nese spoustu rysů připomínajících modernější generaci E38.

Hlavní technikou prototypu BMW 750iL V16 Goldfisch, jak mu automobilka oficiálně říká, je i nadále atmosférický 6,6litrový benzinový šestnáctiválec Goldfisch, ale už není tak extrémní. Novější evoluce má slabší naladění – z původních 408 koní oslábla na pouhých 348 koní. S takovou silou umí jet maximální rychlostí 250 km/h. Převodovkou pak byl pětistupňový automat.

Už na první pohled můžeme odhadnout, že se inženýrům BMW tehdy povedlo vyřešit i jeden z největších problémů prvního zlatého vozu. Šestnáctiválec si vyžádal výrazně výkonnější chlazení, a tak byl charakteristický velkými vstupy vzduchu na bocích pro chladiče v zavazadlovém prostoru. Novější pokračovatel už má elegantnější linie bez zbytečných „děr“, ale ruku na srdce, designově je méně zajímavý.

Dvojice šestnáctiválcových prototypů BMW řady 7 z přelomu osmdesátých a devadesátých let patří k tomu nejzajímavějšímu, co nám mnichovská automobilka BMW zatím ukázala ze svého továrního archivu. Hlavní myšlenkou jejich vzniku byla velká konkurence pro nejsilnější vlajkové limuzíny Mercedes-Benz, ale nakonec se ani jeden z motorů V16 neobjevil na výrobních linkách BMW.

Mnichovská automobilka se nikdy oficiálně nevyjádřila, proč ani jeden z vozů nedotáhla až do sériové výroby, ale spekulace říkají, že vývoj byl natolik nákladný, že by se nikdy nezaplatil. Dnes oba prototypy jsou úžasnou vzpomínkou na časy, kdy automobilky experimentovaly s obrovskými motory a vymýšlely, jak je uvést do reálného provozu.