Síla charakteru. To je heslo, jímž webové stránky společnosti Toyota uvítají návštěvníky chtivé informací o nové generaci modelu střední třídy Avensis. Při vzpomínce na předchozí Avensis, jehož nejslabší stránkou byla absence čehokoli, co by bylo možné – při jakkoli velkorysé dávce dobré vůle – nazvat charakterem, se toto tvrzení jeví být značně optimistickým. Jak to tedy je, získal Avensis výraznější osobnost?

Pokud jde o vzhled, určitě. Nová tvář nepostrádá jistý nádech impozantnosti, jaká se dnes v automobilovém designu nosí. Rovněž klenutá linie střechy a záď na způsob Lexusu představují vítaný odklon od utilitárního vzezření předchozího modelu.

Uvnitř vás čeká interiér, který po zvyku Toyoty poněkud nevyzpytatelně kombinuje noblesně působící materiály s podprůměrnými, ale jako celek působí příjemně a skýtá dospělým cestujícím dostatek prostoru.

Zdaleka největší devizou kabiny nového Avensisu je nicméně odhlučnění. Ve většině jízdních režimů, od města po dálnici, zůstává auto příkladně tiché – zejména s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 152 koní a točivém momentu 196 Nm. Řada kolegů si stěžovala na převodovku s plynule měnitelným převodem, která rozhodně nesvědčí dynamickému stylu jízdy, ale podle nás funguje v rámci možností této technologie uspokojivě dobře a k rozvážnému charakteru auta se hodí. Díky tlačítkům pod volantem se navíc nemusíte podřídit vůli počítače a v případě potřeby sami zvolit jeden z předprogramovaných „stupňů“.

Jezdili jsme také s kombíkem, který byl poháněn turbodieselem 2,2 l o výkonu 150 koní a točivém momentu 400 Nm. Tyto parametry jsou stejně působivé jako pružné zrychlení auta v běžném provozu, ale sami uvažte, zda to stojí za nezbytnou oběť v podobě menší kultivovanosti.

Tím spíše, že svižná jízda s Avensisem nepřináší žádný požitek. Škoda. Mnoho konkurenčních modelů má komunikativnější řízení, přesnější odpor pedálů a schopnější tlumiče než Avensis, aniž by působily méně pohodlným dojmem.

Verdikt
Nová Toyota Avensis není špatné auto v tom smyslu, že by trpěla závažnějšími nedostatky. Její problém je v tom, že v ničem nedokáže vybočit z průměru svého segmentu, který dnes doslova přetéká kompetentními, talentovanými, atraktivními či jinak zajímavými modely. Je to auto, které si koupíte, protože to máte blízko k prodejci Toyoty nebo jste dostali mimořádně výhodnou nabídku – ne proto, že chcete. Nic proti tomu. V takovém případě se stanete majitelem prostorného, dobře smontovaného a slušně vybaveného sedanu či kombi střední třídy. Ale sílu charakteru od něj opravdu nečekejte.

 

Jirka Červenka, iMOTOR