Když už změna jména, tak se vším všudy: stejně jako se Opel rozloučil s názvem Vectra, jehož nositel se stal symbolem nekonkurenceschopnosti evropského křídla GM, odložil nyní do archívu také letité přízvisko Caravan. Insignia kombi, již jsme včera poprvé vyzkoušeli v okolí Frankfurtu nad Mohanem, je „Sports Tourer“.
Zbytečné hraní si se slovy?
Ne tak docela. Nové jméno symbolizuje zásadní odklon od filozofie Vectry Caravan, která rezignovala na všechno, co dělá auta přitažlivými, a raději se rozhodla konkurovat svojí přepravní kapacitou Fordu Transit.
Insignia Sports Tourer je elegantní, zaoblená a v porovnání se svým krabicovitým předchůdcem vyloženě malá. Vždyť má stejný rozvor jako sedan a liftback a objem zavazadelníku po složení všeho, co složit jde, se smrskl z jeskynních 1850 na průměrných 1530 litrů.
Fanoušci Vectry Caravan tedy nadšeni nebudou, ale to je jedno. Ostatně doufáme, že pokud někdo takový existuje, byl systémem zdravotní péče dávno odhalen a internován v polstrované cele.
Insignia Sports Tourer vynahrazuje chybějící litry větším objemem při pětimístném obsazení, příjemně vyřešeným sklápěním sedadel a chytrým systémem Flex Organizer pro upevnění menších zavazadel. Úhel otevření víka zavazadlového prostoru lze naprogramovat do jedné ze tří poloh, abyste si v podzemních garážích nedevastovali lak. Nakládací otvor je skutečně gigantický, protože víko sahá přes celou šířku karoserie. Opel na tiskové konferenci připodobnil toto řešení k vyklápěcí přídi Antonovu An-124.
Jak vidíte, jako kombi působí Insignia Sports Tourer velmi přesvědčivě, ale...
Jaká je coby auto?
Pro mě to bylo první osobní setkání s Insignií a byl jsem příjemně překvapen konzistentním řízením, kvalitou jízdy s adaptivními tlumiči i tuhostí karoserie. Přestože itinerář nás zavedl i na velmi nekvalitní úseky, které jako by ani nepatřily do Německa, Insignia na dvacetipalcových kolech si počínala přinejmenším snesitelně a s osmnáctkami fungovalo odpružení a tlumení jednoduše brilantně.
Ergonomický chaos na středovém panelu, sestaveném z mnoha podobných tlačítek, kazí dojem ze sice strohého, ale jinak pečlivě zhotoveného interiéru. Kromě standardních sedadel nabízí Opel také příplatková ergonomická sedadla, která poskytují skutečně vynikající oporu spodních zad.
Nové motory, všechny s turbem
Spolu s variantou kombi uvádí Opel na trh dva nové motory pro Insignii. Zajímavější je asi nový dvoulitrový turbodiesel se sekvenčním přeplňováním. Jeho 190 koní a 400 Nm jsme bohužel nevyzkoušeli, dostala se na nás druhá novinka: benzínový motor 1,6 l s turbodmychadlem. Svých 230 Nm odevzdává v rozsahu 2200 až 5500 ot./min. – ano, točivý moment neklesne pod maximální hodnotu v rozsahu 3300 otáček.
Je to pozoruhodná jednotka, ale ne pro rozložitou Insignii. I na trojku auto zrychluje poměrně váhavě, ve stoupáních občas musíte neplánovaně podřadit a při běžné jízdě se ručička otáčkoměru ocitá v pravé polovině ciferníku velmi často. Nic vážného, ale přece jen neuniknete dojmu, že sedíte v podmotorovaném autě. Některý z dieselů bude vhodnější volbou.
Samotný motor má nicméně velmi příjemný zvuk, netrpí turboefektem a hladce se vytáčí až k červenému poli. Menšímu modelu Astra padne jako ulitý.
Verdikt
Z hlediska prodejů celé rodiny Insignia je Sports Tourer klíčový model. Vždyť třeba v Německu, které je stále největším evropským trhem, připadne na pět prodaných Insignií sedan či liftback 15 vozů kombi. Se Sports Tourerem má Opel po mnoha letech v lukrativním segmentu kombíků střední třídy konkurenceschopný produkt, který v lecčemž zastiňuje VW Passat a jistý si před ním nemůže být ani Ford Mondeo. Smutnou ironií je, že automobilka z Rüsselsheimu uvádí takto povedené auto na trh zrovna v době, kdy bojuje o vlastní existenci...
Jirka Červenka, iMOTOR
