Když koncern PSA vznikl, asi netušil, že v roce 2017 dospěje k významnému rozhodnutí, a to odkupu německého Opelu od amerických General Motors. Stále se divím tomu, že amíci do toho šli, přičemž kdyby byli trošku šikovní, dokážou divy. No, co už, takhle z toho teď profituje PSA, protože se svou Corsou sklízí úspěch na všech polích.

Nebudu vás dlouho napínat, nová Corsa prostě Peugeot 208 připomíná. Ono se to ostatně dost nabízí, když spolu sdílí jeden koncern a designéři by byli hloupí, kdyby toho nevyužili. Takže jsou oba automobily postaveny na francouzské platformě CMP.

Co se týká vnějšího vizuálu, je Corsa tak zvláštně německy konzervativní s občasnými výkřiky výraznějších prvků – tuhle charakteristiku nemyslím vůbec zle, ba naopak. Nové Corse ta německá přímost sedí. Vyniká především ostrá linka vyčnívající na přední kapotě nebo tvrdě řezaná světla, která byla v testovaném modelu vybavena LED matrix technologií (příplatková).

V interiéru se snažili designéři vyřádit alespoň barevnými prvky. Červené pruhy prostupují od přístrojové desky až k sedadlům a působí takovým zvláštně dravým dojmem. Ostatní odpovídá německému jednoduchému vkusu – klasickou přístrojovku doplňuje displej multimediálního systému, kterému vévodí otočný ovladač hlasitosti.

Volant se drží pohodlně díky svému objemu i v menší dámské ruce. Aaaa abych nezapomněla, startujte se klasicky otočením klíčku – za mě top strop, člověk má totiž pocit, že se v podstatě zasloužil o to, že to auto může nastartovat a fungovat.

Na místu v Corse taky nešetřili. Přední sedačky nabízí pohodlí i čahounům, na zadní sedačky se posadí i vyšší člověk (my skřítci máme velkou výhodu) a zbude mu místo na nohy (i když možná bude lízat trošku strop). Jen nastupování do zadních prostor je takové ošemetné, což ale vynahrazuje objem kufru, do kterého se narvete na dovču ve dvou bez problémů.

Tříválcová dvanáctistovka pod kapotou nepřekvapí, ale ani neurazí. Jelikož je koncipovaná především do města, budou z ní mí radost hlavně ti jedinci, kteří ji používají na „takovéto popojíždění“. Vyniká svou skladností a lehkostí.

Kupodivu mě Corsa docela ohromila i v prostoru za městem, kdy její řízení bylo přesné, šla krásně za plynem a povrch dálnice zvládla bez sebemenších problémů. Nesmíte s ní ale vymetat díry, to vám pak dá podvozek přes prsty. Odhlučnění kabiny odpovídá střední třídě a za mě to bylo naprosto v pohodě.

Jinak, když ji budete hodně trápit, jako já, rychlou jízdou (mimochodem ti Němci, ty umí ten podvozek s řízením sladit) dostanete se na spotřebu 6,7 l/100 km, což si nebudeme zastírat, není málo. Ale když si pak uvědomíte, že byste to mohli vykompenzovat „normální“ střídmou jízdou bez machrování ve městě, jste schopni se dostat až pod 5 litrů/100 km. A s tím už se dá mnohé uhrát!

Jak shrnout pocity z Corsy šesté generace? No právě tím, že je to šestá generace… V lidech vzbuzuje oblibu již evidentně dlouho dobu a ještě bude. Kompaktní multievropský jedinec, který poslouží svou funkčností ve městě, o zábavu se postará na dálnici a svou skladností se vejde na každé parkovací místo.