Na začátku bylo potřeba osedlat trojici ořů v podobě nového GT v kabriu a dvou plnokrevníků Dark Horse (jednoho v desetistupňovém automatu a druhého v šestistupňovém manuálu) a vydat se vstříc akci s názvem Lucky Cruisers Weekend, která je všemi „amerikanomilisty“ považována za mekku všech srazů. Nicméně před výjezdem jsme si ve stáji prohlédli naše koně detailně. Tvarově si stále Mustang zachováva svůj charakterní vzhled, do kterého se  zamilovali fanoušci z celého světa, ale přeci jen nově získává na větší dravosti. Tu mu dodává nový přední spoiler s bočními prahy, stejně tak jako ledkové třípaprskové světlomety. Verze Dark Horse, která je novou výkonnou speciální edicí, je mnohem nasupenější s jiskrou v oku, jako kdyby chtěla vyrazit vpřed bez řádného držení otěží. Jestli to dělá zadní spoiler nebo přední splitter, nebo jen naše choré myšlenky, těžko říct. Verze „milujeme vítr ve vlasech“ je naopak lehce uvolněnější a je z ní cítit ona pohodovost.

Při prvotním pohledu do kabiny, je hned jasné, že se více digitalizovalo. Jako staromilci máme spíše rádi čistotu a jednoduchost, ale nabídka vychází z poptávky a tak se zde vycházelo vstříc zákazníkům Aneb najdete zde digitální displej s 12,4palcovým přístrojovým panelem a 13,2palcovou centrální obrazovkou orientovanou směrem k řidiči. Ale nebojte, tlačítka tu zde najdete. Stejně jako tu kontroverzní fyzickou ručku, která vlastně není klasická, i když se tak na první pohled tváří. Když ji „vytáhnete“, udělá zajímavý zvuk a vrátí se do stejné polohy a víte, že máte zataženo, pokud chcete „odparkovat“, musíte na ni zatlačit. Na tohle si budeme muset zvyknout.

Usedáme do kabiny a startujeme. Ze všech hřebců se ozývá mohutné bublání V8. Slastný zvuk pětilitru, který u GT dokáže popohnat stádo 446 koní a u Dark horse 453 koní. Vybíráme si na cestu onu bezstřechovou variantu a tu sportovnější verzi přenecháváme kolegům. A je vidět, že děláme dobře. Konvoj tří silných strojů přitahuje po cestě pohledy řidičů okolních aut, kterým evidentně děláme dobrý den. Se spolujezdcem si po cestě chválíme odhlučnějí kabiny i napříč tomu, že máme vlastně plátěnou střechu. Kolegové v silnějších verzích si evidentně zase pochvalují, že dálnice nabízí místo pro vyzkoušení limitů nezkrotného plnokrevníka. Opravdová zábava ale nastává ve chvíli, kdy přejíždíme na okresky. U convertiblu stahujeme střechu a kocháme se krajinou. Naladění podvozku je měkké a pohodlné, je vidět, že se u Fordu snažili, aby jízda naplňovala jak sportovní pocit, tak ten cestovní, který nabídne komfort. U Dark Horsu je naopak patrné ono zakusování se do silnice, tvrdší podvozek s odpružením MagneRide a mnohem dynamičtější pohyb vpřed. Kvitování si rozhodně zaslouží ona stabilita, dobře zmiňovaný podvozek a především ono přímé řízení. Ono totiž řídit tak silné auto zmanená, že víte, co děláte. V tomhle případě si můžete být jisti, že vás Mustang podrží, což se o mnohých sportovních autech říci nedá. Inženýři se posnažili, abyste v oři měli parťáka a ne přítěž, což je chvályhodné. Proto zapracovali i na brzdách, které jsou o poznání ostřejší.

Je patrné, že u americké automobilky smýšleli dvojím metrem. Zákazníkům, kteří radši pohodové svezení s větrem ve vlasech a vášní pro řízení, vytvořili GT bez střechy. Naopak závodníkům, kteří si chtějí přenést sportovní zážitek i na cestování mezi domovem  a prací, nabídnou verzi Dark Horse. Je v podstatě zázrak, že v elektrifikované době se ještě najde takovýhle skvost, který je automobilkou hrdě reprezentován a je jakýmsi neskrytým pokladem slavícím 60.leté jubileum.

A jak reagovali na nového Mustanga na srazu amerických aut? Kromě zvídavých pohledů jsme zaslechli i rozhovor, který naznačoval, že zájemce si v okamžiku příjezdu koní do areálu volal na pražskou pobočku, aby si zarezervoval testovací jízdu s následnou koupí. Legenda se prostě nezapře a platí zde jediné pravidlo. Dokud jsou, kupujte je. Ono se taky postupem času může stát, že nebudou a to by byla zatracená škoda.