BMW M3 je samo o sobě velmi charakterním vozem. Z minulosti ho znáte asi jako sedan, proto nová generace v kombíku (Touringu) pro mnohé bude překvapením. I když ne tak obrovským. Prostě získalo na praktičnosti. Co je ale důležité na úvod zmínit. Je to neskutečná raketa, co jezdí nepopsatelným způsobem, ovládá se geniálně a má takové zrychlení, které vás vyšle až na měsíc. V ničem takovém jste doposud neseděli. To vám můžeme garantovat. Ostatně ony jízdní vlastnosti i ono zrychlení z 0 na 200 km/h za 12,7 sekundy popsal již kolega Lukáš Dittrich v minulosti a jeho článek najdete níže. My se tak postupně zaměříme na celé vzezření a vlastně si užijeme to, jakým způsobem M3 Touring na lidi kolem působí.

On je vlastně na první rychlý pohled M3 Touring docela nenápadným autem. Oblečený do černého lakování působí jakýmsi standardním dojmem. Druhý, detailnější pohled je už o něčem naprosto jiném. Předku dominuje vertikálně orientovaná černá a bezrámová BMW maska chladiče, vytvořená tak, aby klesala až dolů k povrchu. Uvnitř ukrývá na šířku uspořádané Mkové dvojité lamely, které nesou označení „M3 Competition“. Nesmí chybět ani velké nasávací otvory ve spodní části nárazníku a samozřejmostí jsou i vzduchové clony. Tady už to začíná být zajímavé, že?

U testované verze byly k dispozici laserové světlomety, které rozpoznáte podle modrých ozdobných prvků uvnitř. Kromě lepší funkčnosti Aka Dokážou při rychlostech nad 60 km/h zvětšovat dosvit dálkových světel na maximálních 550 metrů a též sledovat profil vozovky; nesou samozřejmě onen designový otisk, který je u BMW tak nepopiratelný.

Pohled ze strany nabídne už úplnou symfonii. Nemůžete si nevšimnout toho protažení – mimochodem to není žádný prcek a ke všemu sedí dost u země (na délku má 4794 mm, šířku 1903 mm a na výšku 1436 mm) - kterému dominují rozšířené podběhy kol, rozšířené prahy, ale i ony ozdobné prvky z programu M Performance Parts v podobě karbonu, kam se podíváš. Bez legrace. Mají ho křidélka předního nárazníku, kryty zrcátek, nástavce prahů, víčko nádrže nebo zadní difuzor. Samozřejmostí jsou luxusní kola Gold bronze, kterým nechybí karbon-keramické brzdy. Vypadá to naprosto ustřeleně a předimenzovaně, všichni se za vámi budou otáčet a ťukat si na čelo, že s takovým dělem jezdíte po centru Prahy… A vy si ve finále začnete za chvíli ťukat na čelo s nimi, když pochopíte, že co se praktičnosti týče, jsou ony zmiňované protažené prahy pro obrubníky smrtelné a podélné parkování vám bude nahánět hrůzu.

U „zadku“ už se vlastně budete těšit jen z toho jemného uchopení nárazníku s difuzorem a dvojící koncovek výfuků.

Z vizuální stránky je tento vůz téměř dokonalý. A když píšeme, že téměř, je dobré si totiž na začátku určit, kde s ním budete jezdit. Na ježdění v centru města to není. Jak už jsme zmiňovali, veškeré protažené prahy, nízký posed a křidélka si prostě říkají o to, abyste je někde orvali. Ne schválně samozřejmě, ale víte, jak to ve městech bývá.  Okresky už jsou lepší, ale přeci jen nějaká větší díra by mohla auta taky ublížit. Nejideálnější je tak okruhové ježdění s naprosto rovným a čistým povrchem – tam budete vědět, že se autu nemůže nic stát. Pokud ho samozřejmě nehodíte na střechu. Omylem.

Extrémností M3 Touring vyniká i v interiéru. Po otevření dveří na vás vybafnou karbonová skořepinová sedadla. Říkáte si: „To bude pošušňáníčko, to mě nikam při ostrých zatáčkách nepustí a budu v tom sedět jak král. Když budu chtít dám si tam vícebodové pásy anebo sundám opěrku hlavy a vezmu si přilbu.“ Přesně na to je to totiž dimenzované. Na co už tyhle sedačky nejsou vhodné je každodenní ježdění – opakované vystupování a nastupování. Boční vedení je tak vysoké, že vždycky, když nastupujete do auta, dostanete takovou ďahu, že se z toho pár minut vzpamatováváte. A to nebudu zmiňovat, že při mé miniaturní výšce (163 cm), jsem pořád musela upravovat vzdálenost sedačky od volantu tak, abych mohla řídit a pak se zase odsunout, abych mohla „nějak“ vystoupit. Jako já rozumím důvodu, proč v autě ta sedadla jsou, ale osobně bych preferovala klasická pohodlná.

Co je ovšem velmi příjemné je onen celý digitální štít skládající se z prohnutého displeje – má 12,3palcový informační panel za volantem a kontrolní displej s úhlopříčkou 14,9 palce. Nechybí operační systém 8. Stejně jako karbonový volant. Ostatně svět karbonu hraje nepostradatelnou roli i v interiéru a doplňuje tak sportovní charakter auta. Mimochodem ještě dodatek k volantu - díky dvěma M červeným tlačítkům na volantu lze nastavit dvě individuální nastavení motoru, podvozku, řízení, brzdového systému a pohonu M xDrive. Stačí pak danou konfiguraci stiskem vyvolat.

Celkově mě ten vnitřek auta hodně bavil. Infotainment si zachoval otočný volič iDrive. Jsou tu i klasická tlačítka v pianinově černé, bíle nastylované sedačky, víc místa vzadu, kufr o objemu 500 litrů. Jako jo, je to celý dobrý.

Nejopěvovanějším prvkem je tu samozřejmě motor a podvozek. Kombinace zážehového řadového šestiválce s technologií M TwinPower Turbo s 8stupňovou převodovkou Steptronic a pohonem všech kol M xDrive poskytuje čistou radost. To, co ten motor dokáže je až neuvěřitelné. Při sešlápnutí pedálu vystřelí jak raketa při jakémkoliv módu a vy pod zadkem cítíte pouze tu sílu a chuť po otáčkách. Vždyť točivý moment 650 Nm – ufff. Vy dusot kopyt stáda čítajícího 510 koní cítíte při každém pošolíchání plynového pedálu. U BMW tvrdí, že tohle auto je na každodenní ježdění… ale to přeci nejde… Máte totiž tendenci pořád jezdit rychle. V obci, mimo obec, na okreskách, v centru a pořád se tak nějak snažíte to stádo krotit, ale nechcete. Nejde to. Navíc auto výborně onu rychlost maskuje, takže když si myslíte, že jedete 50, už jste dávno na 80 km/h a jste úplně zmatení, jak se to stalo a s úšklebkem sundáváte nohy z plynu, jen abyste neporušovali dopravní předpisy. Vždyť tohle auto umí z 0 na 100 km/h za 3,6 sekundy. A vy byste po něm chtěli normální ježdění, pfff.

Jinak díky bohu, že pořád máte pohon všech kol, protože věřím, že kdyby tak nebylo, už dávno byste tady nebyli. Protože tuhle bestii je potřeba mít pod kontrolou. Jasně, můžete si vypnout úplně kontrolu trakce a driftovat do zbláznění. Nebo využít systém Launch control a vyrazit z místa a uletět všem problémům světa… ale na tohle musíte mít žaludek i řidičské umění, a nikoliv nabubřelé ego.

Naštěstí M3 Touring odráží svými jízdními vlastnostmi charakter řidiče. Má potenciál být supersport a hnát se dopředu na širokých přilnavých pneumatikách a ubrzdit to kvalitními brzdami. Nebo jezdit s lehkou nohou na příjemný režim, i když, jak bylo popsáno, bude to trošku rychlejší, což zaregistrujete až po chvíli.

Jinak to s jakou pracností a detailem vyladili inženýři práci převodovky Steptronic, která nejlépe ale funguje při sportovním režimu, nikoliv při popojíždění někde v kolonách, je ohromující. Stejně tak práce adaptivního podvozku si zaslouží obdiv, nedochází k náklonům, drží na silnici jako nic a kouše jemné nerovnosti jednu za druhou.

O tom, že tohle auto není pro každého, svědčí i cena, která u testovaného modelu přesáhla 4 000 000 Kč. Za to už bylo se to 2kk někde na severu nebo jihu Čech koupit dalo. Ale proč byste to dělali, když za to můžete mít zábavnou hračku, kterou proženete (a to musíte, to je povinnost, jinak byste si ho kupovat neměli) na závodním okruhu  a ještě v ní budete moci svézt rodinku. Tedy pokud o to bude stát a nebude se bát.