Jedná se o zákazy pro řidiče vozidel nad 3,5 tuny, tedy pro větší dodávky a především náklaďáky. Výjimku naopak mají udělenou autobusy, pro něž by bylo znemožnění předjíždění velkou komplikací. Aplikaci nového značení na D1 oznámil ministr dopravy Martin Kupka na sociální síti X. V současné době ministerstvo osazuje úseky mezi 21. a 90. kilometrem. Dále část od 112. do 141. kilometru. Od června značení „vylepší“ celý úsek mezi 21. a 230. kilometrem. Brzy limitace předjíždění zamíří i na další dálnice.

„Do konce roku označíme také dálnice D2 (km 3-11), D8 (km 0-18), D11 (km 0-18),“ popsal ministr dopravy další plány limitace řidičů nákladních vozidel. Po skončení prací na D1 zůstane pouhých 30 km, na nichž tři pruhy v jednom směru umožní řidičům nákladních vozidel předjíždění. Ačkoli se jedná ze strany ministerstva o papírově logické řešení při snaze zaručit plynulou dopravu, Ředitelství silnic a dálnic pochvaly nesbírá. „Cílem není nějaká šikana řidičů. Ale chceme, aby na dálnici, která je důležitou tepnou pro evropskou dopravu, byl plynulý provoz,“ vysvětloval při instalaci značek na D1 mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

Nejhlasitějšími odpůrci jsou autodopravci, které změny zasáhnou nejvíce. Omezení předjíždění na dálničních tepnách totiž způsobí, že budou nákladní vozidla jezdit obecně pomaleji. Což vzhledem k obvyklému nestíhání dodávek způsobí pozdější doručování zboží. Martin Felix, mluvčí sdružení autodopravců Česmad Bohemia, označil řešení ministerstva a ŘSD za druhé nejhorší.

Podle Felixe je současné Česko zemí, kde se jen slavnostně přitloukají plechové cedule. Absentuje podle něj aplikace moderních technologií. Ty se dle mluvčího používají jen v případě, kdy se vybírají pokuty „za rychlost, za hmotnost, za předjíždění, za všechno.“ Sdružení Česmad Bohemia vadí, že jsou autodopravci penalizováni vykázáním do jediného pruhu, i když platí nemalé mýtné. Mluvčí dokonce neváhal použít spojení, že se kamiony v Česku staly veřejným nepřítelem. Naznačil navíc, že politici trestáním nákladních dopravců jen lacině sbírají politické body.

„Nákladní doprava ročně platí formou mýtného za dálniční síť 15 miliard korun,“ vyčíslil mluvčí Česmad Bohemia pravidelné náklady dopravců, za které očekávají vstřícnější přístup ke své profesi. Dle Felixe politici přichází s populistickými návrhy na regulaci nákladní dopravy, protože tak mohou získat více voličů, kteří jezdí v osobních vozidlech.

Jak se zkomplikuje život řidičům kamionů, to podle mluvčího politiky nezajímá. Nákladní doprava je přitom podle mluvčího pro obyvatele rovněž důležitá. „Veřejnost zřejmě zákazům předjíždění tleská. Zapomíná ovšem, že úplně vše, co denně používáme, k nám alespoň část cesty urazilo kamionem, neboť nákladní automobilová doprava přepraví bezmála 80 % veškerého nákladu přepravovaného po souši,“ dodal Felix.

Zákazové značky na D1 se objevují od loňského listopadu. U tehdy ŘSD varovalo, že během jara přibudou další úseky zabraňující nákladním vozidlům předjíždění. Zákaz je časově určen mezi 5:00 a 22:00 hodinou, dosavadní praxe policistů přitom ukázala značnou neposlušnost řidičů. Jen v lednu vybrali strážníci téměř milion korun. „Řidiči kamionů jedoucí po D1 začínají chápat význam dopravní značky. Navíc když zaplatí za porušení zákazu předjíždění 5 500 Kč a dostanou šest trestných bodů,“ uvedla letos v lednu policie pro ČTK.