Renault Talisman Grandtour 1.6 dCi twinturbo EDC
Radosti
Vzhled, šarm, podvozek, natáčení kol
Starosti
Objem motoru versus status vlajkové lodi, detaily v kabině
Nutně musíme začít vzhledem. Francouzským automobilkám, stejně jako těm ostatním, lze vyčítat leccos, ale rozhodně ne to, že by neměly vyrobit velmi atraktivní auto, a to i v praktické variantě kombi. A nejenom to, i když kufr nepatří mezi ty největší, ale o tom až později, rozhodně je praktický a pojme důležitá zavazadla, na rozdíl třeba od někdejší Alfy Romeo 159, který "v kombíku" vypadala také velmi dobře, ale čtyři lidé na palubě museli losovat, kteří dva nechají své kufry doma.
Takže Talisman vypadá dobře, designový jazyk značky posledních měsíců se projevuje i v tomto voze a i když si najde své odpůrce i příznivce, zejména asi díky netradičně tvarovaným předním světlům, rozhodně ho nelze popsat jako všední či přehlédnutelný. Navíc ve verzi Paris Initiale, čili nejvyšší výbavě.
Interiér
I v kabině narazíme na velmi opulentní a vizuálně zajímavé prvky, některé by zasloužily možná lepší zpracování možná pečlivější umístění, každopádně pocit luxusu vás určitě přepadne, v dobrém slova smyslu.
Ovládání tempomatu s 0 jako resetem? Tradičně chytré. Páčka ovládání audio systému s klasickým kolečkem pro ladění? Dokonalé. Tlačítko varovných blinkrů? Málo výrazné. Individualizace? Pro dříve narozeného řidiče, ehm, možná náročné na pochopení. Takže "pocitově příliš studená klimatizace" také možná souvisí s věkem a potřebou teplých papučí...
Pohon
O pohon auta se stará naftová šestnáctistovka a tady by jeden asi řekl, že šestnáct set kubických centimetrů je prostě málo. Ne pro příbuzný Megane, určitě ale pro vůz, který má konkurovat dvoulitrovým motorům, dokonce leckdy šestiválcům. Když zavzpomínáme na Lagunu, která disponovala 3,5litrovým benzíňákem z Nissanu 350Z či masivním naftovým šestiválcovým třílitrem, pak šestnáctistovka nemůže stačit. Ehm, nemůže?
Může, ale pocit vlajkové lodi možná nevyvolá. Při jízdě po rovině je vše v pořádku, do kopce by ale 160 koní a 380 Nm ždímaných z 1,6litrů objemu možná potřebovalo pomoct dalšími plnokrevnými hřebci. Z nuly na stovku vyjdete Talisman za 9,6 sekundy a maximálkou je 213 km/h, nejde ale o tyto absolutní hodnoty, ty jsou celkem v pořádku. Řešíme pružné zrychlení (pro hnidopichy a moralizátory tak důležité pro bezpečné předjíždění) a tady bychom ocenili větší nadšení pro věc.
Spotřeba
Tak jako obvykle, apetit motoru záleží na jízdním stylu a u menšího motoru to platí určitě - pokud jezdíte klidně, dokážete pracovat se spotřebou. Při nadměrném zatěžování se downsizing projeví opačně než je jeho smyslem a spotřeba se pak může zvýšit. My jsme jezdili v průměru za 7,2 l/100 km, jak ukázala výsledná hodnota a to je za nás velmi slušný výsledek.
Ovladatelnost
Při probírání ovladatelnosti v širším slova smyslu můžeme mluvit o obtížné manipulaci s deskami v zavazadlovém prostoru (který určitě není takový jako u koncernu VW, kufr má objem pod pět set litrů, přesně 492, pokud vás to zajímá. Kromě jednoho či dvou pomocníků si auto pamatuje deaktivaci asistenčních systémů a zlepšit by se možná dalo otvírání/zavírání kufru.
Ovladatelnost s ohledem na jízdu? Musíme mluvit o systému natáčení zadních kol - funguje, ať už jde o zalomení do zatáčky ve mstě nebo o pomoc při nájezdu na dálniční přivaděč, máme tady velmi jisté projíždění všech typů zatáček, s autem, které by jinak při své velikosti takový styl jízdy asi nezvládalo.
O podvozku, který je velmi dobrý. O řízení, které je i ve sportovním režimu tvrdé tak akorát. Musíme mluvit o brzdách, které mají až jedovatý nástup, nicméně fungují a na jejich ostrý přístup si lze zvyknout. O tom, že stabilizace nejde vypnout, ale že při vyšší nájezdové rychlosti a práci s hmotností auta lze zadní nápravu poslat do skluzu. A o neutrálním a jistém jízdním projevu, ať v nízkých rychlostech, či dálničním tempu.