RADOSTI
Pohodlný a zároveň zábavný podvozek; úsporný motor; odhlučnění auta
STAROSTI
Rozpačitý interiér; jen pětistupňová převodovka; horší výhled z auta
Clio je nejprodávanějším autem značky a v pořadí čtvrtá generace chce v nastoleném trendu rozhodně pokračovat. Navzdory fádní černé barvě dokáže Clio svým vzhledem zaujmout. Hra světla a stínu rozehrává na jeho zaoblené karoserii poutavé křivky a především zadní část může za sportovní střih, který jen podtrhují kliky zadních dveří ukryté v oknech.
Zato v interiéru je to přesný opak. Nikdy jsem se nepovažoval za vyznavače měkčených plastů, ale vnitřek Clia nepatří k těm povedeným. V autě nenajdete snad ani jeden plast, kterého byste se chtěli se zalíbením dotýkat. Největšího společníka nového Clia vidím v Dacii Logan, ale u vzdáleného sourozence z Rumunska cítím jeden podstatný rozdíl, a tím je cena.
{{31}}
Plast je na volantu přesně v místech, kde se má správně držet
Aby tedy Clio vedle Loganu nevypadalo stejně lacině, dostalo štědrou porci lesklých a chromovaných plastů. Ve vší podstatě jde o takový danajský dar, lesklé plasty jsou na nejvíce exponovaných místech (dveřní madlo, volant (!), středový panel). Na fotkách to možná vypadá hezky, ale z praktického hlediska to považuji přinejmenším za nešťastné.
Když se k tomu přidá nepříliš dobré zpracování ovládacích prvků, řada ergonomických přešlapů a mizerný výhled z auta, nelze Clio pochválit. Alespoň, že ve srovnání s předchozí generací už volant nemá sklon jako v autobusu, sedí se tu příjemně nízko a vůbec pozice za volantem je více než dobrá.
S benzínovým litrovým tříválcem jsem se důvěrně moc neseznámil, ale po pár kilometrech za volantem na mě moc dobrý dojem neudělal. To u vznětové jednotky je to jiná, znám ji z různých modelů Renaultu a z hlediska projevu jde o velmi dobrý motor. Je kultivovaný a obecně velmi úsporný, což u Clia není výjimkou. Při osmdesátikilometrové rychlosti se dá spotřeba udržet okolo tří litrů, jakákoli vyšší rychlost už znamená vyšší otáčky a tím i rostoucí přísun nafty do válců. Můj týdenní průměr osciloval okolo pětky i ve městě, vyšší čísla jsem spatřil jen zcela výjimečně, motor tedy patří k těm úspornějším.
DOPORUČUJEME: Renault Clio 0.9 TCe
Vznětový agregát dobře reaguje na plyn, ale pro zábavnější svezení nemá úplně ideální průběh točivého momentu. Svým projevem nijak nezapře svůj naftový charakter, jakkoli vás může nakopnout točivý moment 220 Nm dostupný od 1750 otáček, chybí mu výraznější výkonová špička. Maximální výkon 90 koní přichází při rovných 4000 otáčkách, takže točit motor do bezvědomí postrádá smysl, ničeho zajímavého už se od něj nedočkáte.
{{12}}
Novému Cliu nechybí sportovní švih a umně maskuje pětici dveří
Je jen škoda, že Clio dostalo jen pětistupňový automat. Slušela by mu šestka, alespoň na dálnici. Ještě že převodovka funguje docela slušně, stejně jako podvozek. Pneumatiky s velkým profilem pohlcují jemné nerovnosti a o zbytek se postarají dobře naladěné tlumiče. Díky nízké hmotnosti je Clio příjemně obratné, takže zamrzí jen větší sklony k nedotáčivosti a příliš horlivá stabilizace.
Tím se pomalu dostávám k závěru a tedy cenám. Clio s naftovou patnáctistovkou lze pořídit nejlevněji za 289 900 Kč. Půjde o výbavu Authentique a výkon bude jen 75 koní, my měli nejvyšší výbavu Dynamique, se kterou Clio přijde na 369 900 Kč. Pak už jsou ale standardem lité disky, bezklíčový vstup a startování, manuální klimatizace, mlhovky nebo multimediální a navigační systém s USB. Náš kousek byl ale ještě vyšperkovaný o automatickou klimatizaci, multimediální systém R-Link a další drobnosti.
Verdikt
Zatímco předchozí Clio vypadalo dost obyčejně, to současné se vydává novou, neprošlapanou cestou zaoblených tvarů. Zvenku to funguje, design se mi vážně líbí, ale spíš než okukováním auta zvenku bych s ním chtěl především jezdit. A v takovém případě bych mu nedokázal odpustit plastový volant a celkově podprůměrné provedení interiéru, a to i navzdory tomu, jak dobře naladěný je podvozek a jak dobrý má motor. Pokud vám ale na provedení interiéru nesejde, budete s Cliem jistě spokojeni.
