Baletka vážící přes jeden a půl tuny. Vzdáleně k nám doléhá hučení pneumatik a vítr proudící okolo karoserie, která je důvodem k našemu výletu do severní Itálie. Přeplňovaná čtrnáctistovka jenom táhne. Škoda poprvé dává do spárů novinářů svůj nejnovější model – Superb Combi.
Než se přiblížíme do okolí jezera, kde se kombi předvede ve vracácích, na které ho nestavěli, zbývá spousta kilometrů. Nejslabší motor, stejný jako v Superbu s dvojitým otevíráním kufru, si do těchto chvil počínal statečně. Ve Škodě Superb Combi za něj přitom zaplatíte 589 900 korun, o dvacet tisíc víc než v sedanu.
Ve městě musíte pákou šestistupňového manuálu kvrdlat poněkud intenzivněji, ale na dálnici se brzo Superb Combi dostane do tempa, které jeho motoru svědčí. Přeplňovaný čtyřválec o objemu 1,4 litru produkuje maximální výkon 125 koní, což při pohledu na největší kombi ve střední třídě vzbuzuje úšklebek. Nejvyššímu točivému momentu 200 Nm, který je na klice od 1500 do 4000 ot./min., ale vděčí za to, že posměšky ztrácejí opodstatnění.
Přesně tak. Superb Combi 1.4 TSI zvládne jen maximálku 199 km/h a 0-100 km/h pokoří až za 10,6 vteřiny. Nad jeho zátahem neposkakujete za volantem radostí, jenže není to tak vážný hendikep, jak by se zdálo. Tento vůz dokáže i s nejslabším motorem přinášet řidiči to, co je jeho hlavní předností: pohodlnou jízdu.
Stručně řečeno, kombi se chová jako limuzína. Nemusíte být guru mezi automobilovými konstruktéry, abyste na to přišli, a nemusíte se v Superbu Combi dokonce ani svézt. Karoserie je dlouhá stejných 4,84 metru jako v případě sedanu, její šířka dosahuje stejných 1,82 metru a ani rozvor se nezměnil. Jenom standardně montované střešní nosiče zvyšují kombi oproti limuzíně o pět centimetrů. Přidaných 22 kilogramů na hmotnosti potom vyváží jedna přepravka v kufru plná haraburdí.
A že se do zavazadlového prostoru toho haraburdí vejde hodně. Zjistíme to hned na první zastávce, kdy je trochu času Superb Combi obhlédnout. Základní objem 633 litrů vypadá velkoryse, po sklopení zadních sedadel se ale před vámi otevře sluj schopná pojmout 1865 litrů. Kufr kombi navíc nabízí desku oddělující spodní část pod nákladovou hranou prostoru. Deska se tak dá snadno vysunout nad zadní nárazník, aby se lépe nakládalo. V základní verzi za ni ale musíte připlatit podobně jako za hliníkové kolejnice, do nichž upnete příčky zabraňující pohybu haraburdí.
Superb Combi předvádí také další novoty. Do kabiny je možné za příplatek 29 000 korun pořídit panoramatické střešní okno, zapalování se obejde bez klíčku, díky čemuž poprvé ve škodovce startujete stisknutím tlačítka na sloupku volantu. Otevírání a zavírání pátých dveří kufru můžete svěřit pouze elektrice a osvětlení zavazadlového prostoru poslouží jako vyjímatelná baterka.
Vracíme se za volant a roztáčíme čtrnáctistovku blíž k pěti tisícům otáček, kde leží její maximum. Kopce obklopující Lago Maggiore jsou už blízko a to na kombi klade úplně jiné nároky než jízda na dálnici nebo ve městě. Jenže umlácení v rozlehlé kabině nám nehrozí, jak brzy zjišťujeme. I standardní látkové sedačky v zatáčkách podrží a Superb Combi se děsivě nenaklání. Vlastně si vede docela dobře.
Stejně jako čtyřdveřový Superb je kombi těžké a jeho hmotnost je znát. I když ale prošlápneme plyn k podlaze před každou rovinkou a prudce brzdíme před blížícím se apexem, auto to nerozhodí. Převodovka je přesná, brzdy nepolevují a na komunikativnost řízení si můžete stěžovat, ale na jeho přesnost ani v nejmenším.
Když pak dorazíme kolem šesté hodiny do cíle, závěr je jednoduchý. Není to trojkový bavorák, není to Mazda 6, Honda Accord, Opel Insignia ani Ford Mondeo. Je to komfortní kombi, které ani s nejslabším motorem nemá výraznější slabiny. Až na tu, že byste v něm radši cestovali vzadu.
Štěpán Dedaluský
