Již je prakticky jisté, že první dálnicí, kde se řidiči (legálně) projedou až rychlostí 150 km/h, bude dálnice D3. Respektive zhruba 50 kilometrů dlouhý úsek mezi Táborem a Českými Budějovicemi. Ředitelství silnic a dálnic na úsek dokonce již vypsalo tendr ohledně dodávky proměnlivého značení, jehož aplikace má vyjít na zhruba 90 milionů korun. Bezdrátové značení použité na daném úseku získá energii skrze akumulátor se solárním nabíjením.

Změnu rychlosti na některých dálničních úsecích umožňuje vládní novela zákona o provozu na pozemních komunikacích, jež platí od letošního ledna. Již dlouho se nicméně řeší, že žádná z dálnic nedostane rychlost 150 km/h na své kompletní délce, ale skutečně půjde pouze o různě rozeseté úseky, které splňují bezpečnostní parametry.

Klíčovým parametrem je primárně viditelnost, dále musí být pro využití nové maximální rychlosti vhodné klimatické podmínky. Za deště či silném větru značky neukáží maximální, ale sníženou rychlost.

„Je nutné zdůraznit, že i když bude povolená rychlost 150 km/h, tak vždy musí platit – a to nejen na dálnici – zákonná povinnost, kdy řidič smí jet pouze takovou rychlostí, aby byl schopný zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Tedy je z našeho pohledu jedno, jestli řidič jede po dálnici, která umožňuje rychlost 130 km/h nebo 150 km/h, ale vždy se musí přizpůsobit nejen viditelnosti, ale obecně klimatickým podmínkám,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

Ředitelství silnic a dálnic plánuje navýšení maximální rychlosti i na dalších dálnicích. Nejprve však vyhodnotí pilotní program na D3. Pakliže vše proběhne v pořádku a změny v daném úseku mezi Táborem a Českými Budějovicemi nevykáže zhoršení nehodovosti, dojde k rozšíření i na další dálnice. Jmenovitě na přibližně šedesátikilometrový úsek mezi Kolínem a Jaroměří  a třicetikilometrový úsek D1 mezi Bělotínem a Bílovcem.

K navýšení rychlosti na tuzemských dálnicích dochází paradoxně v době, kdy jiné evropské země pracují na snížení rychlosti. Dlouhodobé debaty se vedou v Německu i Rakousku, limitace zavedlo i Nizozemsko. Hlavní motivací pro snižování rychlosti je jednak bezpečnost, ale také nižší spotřeba a na ní napojené nižší emise.