Nízké provozní náklady, kultivovanost motoru v nejpoužívanějším spektru otáček

Dlouhé převody omezující pružnost, nevyhovující objem benzínové rezervy

Před týdnem jsem se v testu VW Caddy EcoFuel zcela nevinně zmínil o tom, že nemám s vozy poháněnými stlačeným zemním plynem prakticky žádné zkušenosti, čímž jsem si zřejmě poněkud neprozíravě naběhl a za odměnu obratem nafasoval Mercedes B 200 NGD spalující hádejte co.

Jak jste podle fotek asi poznali, inkriminovaný německý automobil za sebou mezigenerační facelift ještě neměl, ten byl čerstvě představen teprve koncem minulého týdne, každopádně novinka by vliv na výsledek tohoto testu mít neměla, jelikož se po technické stránce u modernizované varianty změnilo jen málo a v případě verze na CNG prakticky nic.

Nejsem zrovna cílovou skupinou vyhledávající podobný typ automobilů, pokud byste se mě ale zeptali, jestli bych Mercedes B 200 NGD alespoň doporučil, záleží také na úhlu vašeho pohledu. V případě, že srovnáte plynovou variantu s běžnou benzínovou verzí B 200 poháněnou pro změnu přeplňovanou šestnáctistovkou, musíte vzít na vědomí základní cenovku vyšší až o 70 tisíc a do ruky kalkulačku, po kolika kilometrech se vám nákup začne vyplácet.

Pokud ale dáte vedle sebe 200 NGD a 200 CDI, a mám za to, že právě mezi nimi by mohl zákazník Mercedesu hledající úsporné a pořád relativně rychlé „Béčko“ vybírat, rozdíly v pořizovací ceně se značně stírají. Diesel s výkonem 136 koní a obdobnou dynamikou je levnější pouze o dvacet tisíc korun, takže po zhruba 40 tisících kilometrech se vyšší náklady za plynový model vrátí, samozřejmě ale bude do jistě míry záležet také na tom, jak daleko budete muset za čerpací stanicí CNG dojíždět. Za volantem 200 CDI vás to po dotankování plné nebude zajímat nejbližších 800 až 1000 km.