Lamborghini Gallardo (2003 - 2008) si od svého vzniku – vlastně ještě dříve, než vůbec přišlo na svět a mluvilo se pouze o konceptu – neslo jedno stigma, totiž nálepku „malého" Lamborghini, určitě jste zaslechli označení bejby-lambo. Jakkoli sebou toto označení neslo lehký náznak ironie, despektu a pozicování vozu jako méně potentního vedle obvyklých dvanáctiválcových supersportů, jeho vlastnosti a vůbec celý koncept byly vynikající.

Lamborghini Gallardo se představilo na autosalonu v Ženevě roku v roce 2003 jako menší a levnější (jakkoli u vozu s cenou pět milionů korun a plus je těžké použít výraz „levný“) volba k vlajkové lodi Lamborghini Murcielago. Auto vážilo nějakých 1430 kg, mělo v základu pohon všech kol a pod kapotou vidlicový desetiválec. Ano, ten desetiválec, který s lehkou obměnou později poháněl příbuzné Audi R8 a podobnost s německou značkou šlo dohledat i v kabině auta, ovladače a středový panel by poznal každý, kdo jel někdy v Audi A4 z první dekády milénia. Nicméně svému „bejby“ statusu se Gallardo hrdě ihned postavilo, rázně jako své konkurenci s Ferrari 360 Modena v čele.

Když se stanete nejprodávanějším autem

Záměr výrobce byl (nejen) pokořit rivaly, ale také prodejní výsledky, mluvilo se o plánu třech tisíc prodaných aut jako o optimálním číslu. Po třech letech od zahájení výroby bylo prodaných na pět tisíc aut a Gallardo se stalo nejprodávanějším modelem značky v historii. Původní výkon se zvedl v průběhu času na 520 koní a objevily se také speciální verze, třeba Spyder, Superleggera nebo třeba LP 550-2 Valentino Balboni. To neslo jméno dlouholetého testovacího jezdce automobilky, který na odchod do penze „dostal“ svou speciální edici jako projev díků. U Balboniho se zastavíme.

„Jeho“ auto mělo pohon zadních kol jako doklad maximální řidičské angažovanosti, on sám platil u značky za skutečného odborníka a nadšence. Měl nastoupit jako mechanik, nicméně zakladateli automobilky řekl, že chce testovat a tak se také stalo a tohle povolání vydrželo Balbonimu celý život, testoval dlouhých 42 let. Čili nějakých osmdesát procent aut, které byly prodané, odzkoušel on sám osobně.

Po nějaké době se dostavil facelift a s ním také označování aut číselnou kombinací deklarující výkon a typ pohonu, takže co je 560-4 je asi jasné, ale to už je historie, která nás v tuto chvíli nezajímá, my se pohybujeme u verze do roku 2008, tedy před faceliftem (kam ve skutečnosti nepatří ani Balboniho verze, ta dorazila až v roce 2009). Gallardo, když přišlo na trh, umělo zrychlit na stokilometrovou rychlost za 4,1 sekundy a maximálkou bylo 309 km/h.

Výkon od motoru šel na všechna čtyři kola buď přes manuální šestikvalt anebo skrze robotizovanou převodovku E-Gear. Hodnota výkonu přesně, tedy 509 koní v 7800 otáčkách a točivý moment 510 Nm v 4500 otáčkách, přičemž omezovač se ozval na hranici 8100 otáček. Gallardo platilo díky kombinaci silného atmosférického motoru a pohonu všech kol za velice schopné a rychlé auto bez ohledu na povětrnostní podmínky, jediným limitující faktorem byly pneumatiky.

Každopádně si Lamborghini Gallardo pojmenování bejby-lambo nezasloužilo, když, tak jen pro menší počet válců, ale nic víc. V mnohých ohledech bylo lepší než Murcielago. Bylo příjemnější na každodení ježdění, hbitější, použitelnější v zimě. Díky Audi kultivované a uživatelsky příjemné, přesto ale stále s notnou dávkou italské nezbednosti a smyslu k bonvivánskému stylu života.