Posedlost velkými auty je v dnešní generaci řidičů až neuvěřitelná. Čím větší auto, tím větší pozornost na silnici a možnost probojovat se do předních pozic kolon, když „pidi“ auta překáží. Prostě vždycky zvítězí silnější. Nicméně pick-upy jsou jiná liga. Tím, že se jedná primárně o pracovní vozy, vzbuzují na silnici i v terénu přirozený respekt a nikdo se vám neodváží říct, že jste si je pořídili jenom pro nabubřelé ego. Pick-upy totiž dávají smysl. A Amarok je toho zářným důkazem. Navíc ve výbavě Aventura i příjemně vydařeným důkazem.

Volkwagen Amarok je s námi již nějakou dobu a jeho kvality jsou nepopiratelné. Jak jinak byste si vysvětlili fakt, že si ho v minulosti zakoupilo něco kolem 800 tisíc zákazníků? Co se na nové generaci ale změnilo?

Předně je potřeba zmínit, že nový Amarok vychází ze spolupráce koncertu VW a Fordu. Takže není tajemstvím, že stojí na stejném technickém základu jako fordí model Ranger. Nechápejte to tak, že se jedná o kopii. Ba naopak. VW jasně vytýčil své požadavky na vizuál a na to, co by měl konkrétně splňovat. A troufám si tvrdit, že se mu to povedlo. O tom se můžete sami přesvědčit, neboť když si ho budete chtít zakoupit, jsou vám k dispozici dva čtyřválcové turbodiesely a také oblíbený šestiválcový turbodiesel. A v rámci výbav můžete v základních vybírat z označení Amarok, Life a Style a ze dvou vrcholových – PanAmaricana, který je určen spíše na off-roadové blbnutí a Aventura prezentující exkluzivní styl. My v testu vyzkoušeli poslední zmíněný.

Na začátku jsem zmiňovala, že čím větší auto, tím lepší a VW se toho celkem drží. Svůj Amarok tak prodloužil o 96 mm (5,35m). Stejně tak se prodloužil rozvor náprav (o 173 mm), což je logicky nejvíce cítit na dostatku místa v kabině. Díky této změně se zkrátily i převisy karoserie. Tahle změna byla a je nejvíc cítit samozřejmě při nájezdech do strmých kopců a při naopak sjíždění. Při brázdění prudkých náklonů jsem neměla sebemenší strach o přední nárazník a úplně v pohodě jsem si terénem projížděla jako královna.

V rámci vizuálu si určitě zamilujete ty úzké světlomety, které vystupují z robustní masky. Navíc v oné vrcholové verzi se můžete pyšnit inteligentními matrixovými svítilnami. V praxi to znamená, že i v noci se budete cítit jako ve dne, uvidíte všechno, a přitom nebudete oslňovat protijedoucí řidiče, což si nebudeme nalhávat, je v těchto velkých pick-upech většinou problém, protože jste výš než ostatní účastníci provozu. Světla jsou schopna rozrážet i velmi hustý déšť, takže se nemusíte obávat, že by plnila svou funkci jen za naprosto ideálního počasí. Jinak Aventura nabídne ještě příjemný vnější prvek, a to jakési tvarování předního nárazníku do písmene X. Tím, že byl metalicky lakovaný, opravdu z té modré příplatkové (17 146 Kč) metalízy vystupoval a dával Amaroku luxusnější pocit.

Nechybí 21palcová kola, chromované kliky dveří a kryty zpětných zrcátek. Samozřejmostí jsou i nášlapy, aby se vám dovnitř snadno lezlo. Na první stoupnutí se mi zdály lehce měkčí, ale to by samozřejmě prověřil až čas a opakované používání.

Zadek auta zase definují ony světlomety, které jsou v případě Aventury ve tvaru písmene C a vlisovaný nápis Amarok.

Nejvýraznějším prvkem je logicky korba, která může být otevřená, nebo zakrytovaná. Zakrytovaná za mě jednoznačně lepší. Za prvé vám převážené věci nebudou lítat a za druhé nenamoknout. Otvírání je automatické na stisk tlačítka uvnitř korby, nebo na klíčku nebo k tomu můžete použít tlačítko v kabině. Super je, že do ni můžete naložit něco přes tunu rozměrného nákladu a může být i na europaletě, protože její rozměr se tam v pohodě vejde. Bojíte se, že by se vám tam hýbala? Nemusíte, vždyť je to pracovní auto, takže nabízí na stranách kotevní oka. V uložení ve večerních hodinách vám pak budou nápomocna ledková světla na stranách korby.

Uvnitř pak je Aventura fakt líbivá. Jasně, pokud hledáte spíše pracovní auto, od kterého neočekáváte velký interiérový komfort na cestách, tak zvolte spíše základní výbavu. Dobře vám poslouží, ale nemůžete od nich čekat bůhvíjak pohodlné sezení a milion asistentů. Aventura je v tomto ohledu velmi příjemný společník, co se týká nejen komfortu, ale i uspořádání a možnosti odkládání věcí.

Abyste si mohli v pick-upu upravovat sedadla do 10 směrů, je fakt luxus. Nicméně velmi vítaný, kor když máte 163 cm. Navíc ta kůže, kterou jsou sedadla pokrytá je strašně fajn, pokud ji ušpiníte bahnem nebo jinými nečistotami. Jen to prostě setřete nebo opláchnete a hlavu si s tím dělat nemusíte. Potěšující je i šířka sedáků, která je vážně velká a tím pádem nabízí dostatek pohodlí i korpulentnějším postavám. Pak tu máte i dostatek odkládacích prostor.

A nyní se dostáváme k oné podobnosti s Rangerem. Displej infotainmentu, který vévodí středu auta je postavený na výšku. Prostě si na to musíte zvyknout. Celkově to k autu jde, má to i logiku a není to vůbec špatné řešení… jen je to o zvyku. Co je též o zvyku je volič automatické převodovky. Ten má pojistku pro řazení na svém předku, protože na straně můžete za pomoci tlačítek řadit stupně manuálně. Zase tady platí „proti gustu žádný dišputát“. Je to o zvyku, ale pokud volič chytíte správně, ideálně zeshora s prsty mířícími dopředu, problém vám to dělat nebude. Na středu mi jinak pod obrazovkou lehce chybělo manuální ovládání klimatizace – Amarok ji má integrovanou do dotykové obrazovky. Já u těchto velkých pick-upů, protože, nebudeme si nalhávat, je ta manévrovatelnost přeci jen trošku náročnější, mám ráda, pokud tlačítka na ovládání základních prvků vystupují a jsou fyzická. Lovit je na obrazovce, při cestě v terénu nebo i rychlé jízdě na dálnici, zdá se mi jaksi nešikovné.

Super je otočný volič výběru pohonu kol, kde si můžete vybírat mezi (v naší nejvyšší specifikace) dvojkolkou (2H) a čtyřkolkami (4A, 4H, 4L) a samostatná tlačítka na ovládání ESC, asistenta pro sjíždění strmých svahů a uzávěrku diferenciálu. Zmáčknete a hotovo. Tady jsem naprosto spokojena. A nerada bych zapomněla ani na fyzická tlačítka pro volby jízdního režimu nebo jízdní asistenty. Vždyť vy už víte, že pro tohle mám slabost.

Jinak kokpit řidiče je definovaný 12palcovým digitálním přístrojem, který velmi pohotově reaguje na příkazy a je VW  dobře zpracovaný. To samé se dá říct o multifunkčním volantu a stojíte-li o jeho vyhřívatelnost, připravíte si přibližně 3 700 Kč navíc.

Ani o pohodlí na zadních sedadlech se nedá říct nic zlého. Je zde dostatek prostoru pro sezení vysokých robustních pasažérů, nebo dání dětí do autosedaček. Amarok tak můžete využívat i jako rodinné auto, což si myslím, že k tomu je při své specifikace Aventura určen především.

To, že máte pod kapotou divocha, nezapřete. Amaroku, v našem případě, bil pod kapotou vznětový šestiválec o objemu 3,0 litru s přímým vstřikováním common rail a systémem přeplňování VTG, spojený s 10stupňovou automatickou převodovkou. Dopředu ho tak hnalo 241 koní (171 kW) a točivý moment 600 Nm. V praxi to znamená, že si v nízkých otáčkách auto hezky probublává, ale při požadované akci hezky plynule zatáhlo a jelo. Neočekávejte od něj přemíru extrémního výkonu a zátahu. Předjíždění si rozmýšlejte dopředu a stejně tak u nějaké výraznější akcelerace počítejte s lehkým časovým nástupem. Přeci jen je to pracant o váze 2,5 tuny, i když luxusní. Jízda na dálnici ale probíhala ve svižném a poddajném tempu.

Nejvíc mě ale práce Amaroku překvapila v silném dešti na okreskách a na dálnici. Nejdříve jsem si hrála se samotným pohonem kol, část cesty jsem autu nabídla dvojkolku a část čtyřkolku. U dvojkolky, se i při opravdu provazech vody, které padaly z nebe, Amarok nehnul ani o píď. Jasně, do zatáček se trochu více nakláněl, ale je to vysoký pick-up, nic, co bych mu musela vytknout, ale jinak držel jak přibitý a nedal mi ani náznakem najevo, že by měl tendenci se sklouznout. A to podotýkám jsem jela nenaložená, takže jsem čekala od zadní nápravy, která je tuhá, že si poskočí a prostě mi trošku bude přidělávat starosti svou přetáčivostí, ale nic takového se nestalo. U čtyřkolového režimu si auto pak zase lehce přikleklo a já jsem musela vyvinout více úsilí na plynový pedál. Ovládání bylo tužší a Amarok se ani nehnul. Paradoxně mi ale spíše vyhovovala dvojkolka, kde jsem měla pocit, že auto mám více v ruce a poslouchá více mých příkazů. A to jsem se ani nedopracovala k tomu změnit jízdní režim na „Kluzko“  (mimo jiné můžete vybírat i z jiných jízdním režimů, které vám auto nastaví do požadovaného nastavení – například u režimu Bahna vám auto přepne do pohonu 4H a uzamkne diferák).

Co se týká samotného komfortu, je vážně obdivuhodný. To, že podvozek nepřenáší žádné fyzické rázy do kabiny je doplněno tichem uvnitř interiéru. Tohle se VW vážně povedlo.

Ačkoliv Amarok Aventura sice umí blbnout jako off-roadové auto, je spíše určeno na převoz věcí, rodiny a prostě takovou pohodovou jízdu. A když po něm chcete sílu, přinese vám ji na podnose. Odmění se vám pak dlouhodobější spotřebou kolem 11 litrů. Nechybí nespočet asistentů, které nevyjmenovávám jen proto, protože mi přijdou už jako takový automatický benefit. Ale na závěr bych mohla zmínit, že například kamera s možností pohledu zeshora na auto a okolí, je vážně super věc hlavně při parkování.  A kolik za výbavu Aventura zaplatíte? Vcelku se vejdemt do 1 350 000 Kč, ale vězte, že budete mít vůz, na který bude spoleh, bude radost s ním brázdit silnice a ještě do něj naložíte, co srdce žádá. Takže všechno. Třeba celou chalupu.