O zajímavou ukázku vnitřního fungování pneumatiky se pokusil YouTube kanál Warped Perception. Jeho prvotním účelem bylo testovat, jak se během jízdy zachovají balanční kuličky, které dlouhodobě vyvolávají debatu o své skutečně funkčnosti. Smyslem miniaturních plastových či skleněných perliček (k sehnání je však i písek) je vyvažovat pneumatiky během jízdy. Řidiči se však na automobilových fórech nedokáží shodnout, zda jde o podvod či skutečně funkční nástroj pro vybalancování kola.

Video však ukazuje, že kuličky fungují uvnitř pneumatiky velice efektivně a navíc se dynamicky přizpůsobují aktivitě vozu. Vyvažovat kolo je navíc v tomto případě potřeba už jen z toho důvodu, že je na ráfek umístěna GoPro kamera, která rovnováhu chtě nechtě rozhodí. Paradoxně zajímavější je však využití drobných kuliček pro názornou ukázku chování pneumatiky během jízdy. Z videa je jasně patrný každý otřes, každá vibrace a samozřejmě výrazná odstředivá síla během nabírání vyšších otáček.

Balanční kuličky přitom dostanete do pneumatiky velice snadno. První variantou je procpat je skrze ventil. Mnohem jednodušší je ale při nasazování pneumatiky na ráfek zcela nedofukovat a obsah sáčku vyprázdnit dovnitř. Následně pneumatiku dofouknete a máte hotovo. Pro správné vyvážení a zmírnění vibrací kola je však nutné odhadnout vhodné množství. Pakliže je kuliček příliš, mohou dokonce při jízdě uškodit a vyvolat více vibrací, než kdybyste je do pneumatiky neinstalovali. Záleží také na druhu vozidla. Obecně se doporučuje spíše využití u motocyklů a trucků než lehčích osobáků. Samozřejmostí je také důraz na čistotu a nulovou vlhkost uvnitř kola.

Unikátní pohled do „vnitřností“ je možný díky tomu, že jde o model s integrovanou duší, který zhruba od poloviny 20. století výrazně ulehčil život řidičům. Patentovat si ho nechala roku 1947 společnost B.F. Goodrich, která přišla s odolnější syntetickou butylovou gumou. O rok dříve si nechal Michelin patentovat pneumatiku s radiální kostrou. Tu vynalezl již ve třicátých letech 20. století Marius Mignol, který na ní pracoval dokonce i během druhé světové války, k oficiálnímu patentu ze strany francouzského Michelinu však došlo až po válce. B.F. Goodrich radiální pneumatiku přijal až později a stal se jejím prvním americkým výrobcem. Kombinace obou vynálezů se však v průběhu let stala standardem a kruh se symbolicky uzavřel v roce 1990 (tedy 103 let od první pneumatiky s duší od Johna Boyda Dunlopa), kdy Michelin americkou společnost pohltil.

Na výhody bezdušových pneumatik není těžké přijít. Odolnější plášť nemá problém s komplikovanějším terénem a poradí si hravě s nejen s patníky, ale i drsnějšími výmoly nebo šrouby a hřebíky vysypanými na vozovce. Pakliže k propíchnutí přece jen dojde, dnešní runflaty si dnes poradí a dokáží průměrně ujet i přes 50 km, což obvykle stačí řidiči pro dojezd do cíle, aniž by se nehoda podepsala na ráfku.