RADOSTI:
Špičkový motor, podvozek i převodovka; útulný interiér;

STAROSTI:
Omezený výhled vzad; komplikovaný palubní počítač

Pokud má nějaký hatchback uspět v Evropě, potřebuje především malý naftový motor. S tím byl v případě Hondy Civic dlouhou dobu problém, protože jediným v nabídce byl 2,2 litrový čtyřválec. Výborný agregát, ale pro potencionální klientelu ovlivněnou downsizingem konkurence možná ne právě ideální. Teď Civic tedy vstupuje do dalšího dějství nejen s drobným faceliftem, ale také dlouho očekávaným motorem 1.6 i-DTEC.Zběžným pohledem rozpozná modelový rok 2013 jen oko zkušeného fanouška značky, mně se do rukou dostal Civic opět v bílé barvě a zapřísáhl bych se, že je stejný, jako ten dříve testovaný. Mýlil bych se, přepracované jsou deflektory vpředu i vzadu, jiné jsou i ploutvičky na zádi, ale opět říkám, zvenku jsou změny prakticky neznatelné.

Jako by japonští inženýři investovali veškeré úsilí do nového motoru 1.6 i-DTEC Earth Dreams, kterému se konkurence bude chtít vyrovnat, jak sebevědomě tvrdí sama automobilka. Jisté předpoklady pro to má, motor tvoří hliníkový blok a hlava a všechny díly byly upraveny s důrazem na co nejnižší hmotnost. Celkově je agregát o 47 kg lehčí ve srovnání s 2,2 litrovým čtyřválcem, dokonce se má jednat o nejlehčí vznětový motor v dané třídě.

A dle mého soudu jde i o jeden z nejlepších, při běhu na volnoběh si reputaci nezkazí, na volnoběh je kultivovaný a tichý, nadto je motorový prostor velmi dobře odhlučněný a všemu ještě pomáhá systém aktivního rušení hluku v kabině vysíláním opačné frekvence skrze reproduktory.

{{34}}
To je on, nový agregát 1.6 i-DTEC. Nabídne lineární přísun výkonu a přitom si za svou práci řekne opravdu málo paliva.Samotný průběh výkonu je příkladný, na hony vzdálený dnes už dávným turbodieselům, které uměly akorát bryskně kopnout do ledvin a obratem ztratit dech. Takové chování je Civicu cizí, jakmile se ručička otáčkoměru přehoupne přes nějakých 1400 otáček, dočkáte se příjemného přísunu výkonu, který začne polevovat až okolo 4500 otáček.

Síla 120 koní putuje na přední kola přes šestistupňovou převodovku, se kterou je radost pracovat. S motorem je skvěle sladěná, zpřevodování je téměř ideální, řadící páka navíc pracuje v krátké kulise s minimální vůlí.

V zatáčkách poznáte, co to znamená o padesát kilogramů lehčí motor ve srovnání s větší dva-dvojkou. Auto se s větším nasazením vrhá do zatáček, kde ho nerozhodí ani nějaká ta nerovnost nebo dilatační spára. Auto je i při ostřejší jízdě pořád čitelné a jasně vám dává najevo kam se přesouvá hmotnost, kolik máte na předních kolech trakce a kdy už se blížíte na jejich fyzikální limit.

A nezklame ani spotřeba. Ta se během týdenního testování nepřehoupla přes šest litrů, na konci testování svítila na palubním počítači hodnota 5,3 l/100 km. Ke spotřebě ještě můžu prozradit, že ve městě jsem se pohyboval za nějakých pět litrů, mimo město není problém dostat se na 4,1 l/100 km, s menší snahou klidně i na méně. Na dálnici se Civic při obligátní stotřicítce spokojí s pouhými 4,9 l nafty na sto kilometrů.

{{33}}
Interiér vás doslova obklopí, je útulný a hezky vyrobený. Jen to ovládání palubního počítače by mohlo být ještě o něco jednodušší.Nový motor pochopitelně nic nezměnil na interiéru, který je na pohled i omak příjemný, dokonalý mým pohledem ale není. Sedím poměrně vysoko a dozadu přes křídlo prakticky nevidím. Mou kritiku si zaslouží i palubní počítač, který měl být po faceliftu jednodušší na ovládání, ale i tak z něj mám podobný pocit, jako když bych měl coby pravák začít psát levou rukou. U konkurence se mi s palubním systémem pracuje intuitivněji, jednodušeji.

To je ale v zásadě vše, co mohu Civicu objektivně vytknout. Pokud vám tedy vyhovuje jeho cenová politika, nemám důvod ho nedoporučit. Základní cena za Civic s novým naftovým motorem je 464 000 Kč, ve srovnání s nejbližším benzínovým motorem 1.8 i-VTEC o výkonu 142 koní si tedy za diesel připlatíte 35 000 Kč.

Podstatné je, aby vám investici do naftového motoru stvrdila i kalkulačka, v ideálním případě může být rozdíl ve spotřebě až 3l / 100 km, "na nulu" se tedy s naftovým motorem můžete dostat už po ujetí nějakých 50 000 kilometrů, nemluvě o vyšší zůstatkové hodnotě.Verdikt​
Honda Civic dokáže s naftovým motorem spojit jistou radost z řízení a také, jakkoli to vypadá jako protimluv, nízkou spotřebu. Motoru nechybí nadšení, má široké spektrum použitelných otáček a při tom všem si z nádrže jen usrkává. Pokud tedy dokážete akceptovat jeho extravagantní design, nebo se vám dokonce líbí, stáčí jen přistoupit na dílčí drobnosti v interiéru a budete pravděpodobně spokojeni.