Ford Mustang 5.0 GT Convertible Premium (2014)
RADOSTI
Charisma, styl, motor, cena
STAROSTI
Neprodává se u nás. Zatím…
Hned na začátku je třeba odpovědět na otázku, která napadne asi každého, kdo se aspoň částečně orientuje na trhu s novými automobily. Proč tady máme test auta, které se k nám nedováží a oficiálně neprodává? Odpověď je jednodušší než by se mohlo zdát a také dost pozitivní, pohledem nadšence do sportovních aut s pohonem zadních kol a silným osmiválcovým motorem určitě. Ne, Ford Mustang se u nás neprodává, ale bude, během nějakého roku, roku a půl by měl být Mustang v oficiálním ceníku hned vedle Fiesty, Focusu nebo třeba Transitu. S tuzemskou zárukou a všemi souvisejícími náležitostmi. Ford tedy připravuje půdu pro příjezd tradičního muscle caru a s tím souvisí i akce, na které jsme americkou ikonu mohli vyzkoušet.
Takže tady máme Ford Mustang GT 5.0 Convertible, tedy kabriolet s atmosférickým osmiválcem o objemu pěti litrů, výkonem 430 koní a točivým momentem 530 Nm. Výkon je ve svém maximu v 6500 otáčkách, točivý moment vrcholí v 4250 otáčkách za minutu a i kdybych už teď neměl dál tohle auto za nic dalšího pochválit, tak za průběh výkonové křivky ano. Klasika, řekl by jeden starosvětsky, lineární a hladký přísun hnací síly na zadní kola, bez dopování turbem nebo jiným typem přeplňování. Paráda.
Důležité je, že verze, kterou mám k dispozici, je s manuální převodovkou a ne s automatem. Šestistupňový manuál není sice nejpřesnější, spíš naopak, ale má krátkou řadící páku, strohé dráhy řazení a je s ním větší zábava než s automatem, to dá rozum. Minimálně v zatáčkách je příjemné dávkovat plyn a držet auto s prokluzujícím zadkem na výjezdu od vrcholu, pokud se chcete trochu rozvlnit. Máte-li něco odjeto se silnými zadokolkami, není to až tak náročné, stačí si hlídat nájezdovou rychlost, překonat prvotní nedotáčivost – zvládnout ji plynem, ale jen do té míry, kdy zadní kola začnou prokluzovat (a to je díky krouťáku snadné) a pak držet plyn v ideální poloze a krásně se klouzat. „Naše“ auto mělo v rámci zachování testovacího kusu pro další generace vypnutý ovladač vypínání ESP – a ani se nedivím, když na prezentaci někteří kolegové trávili více času v trávě než na asfaltu, a to „jen“ s Fiestou ST, každopádně pokud Martin Prokop, závodník a na prezentaci také koordinátor jízd uznal, že je řidič „kompetentní,“ mohl stabilizační systém deaktivovat.
Evropským pohledem skutečný zázrak, zjevení. Atmosférický osmiválec.
Ještě chvíli se zdržím u pohonné jednotky, ta je pro nás, Evropany hodně zajímavá, už jenom tím, že díky importu zamíří na starý kontinent motor, který svou podstatou v evropském autě (asi) nenajdeme.
Nechytejte mne za slovo, ale kromě supersportů si nejsem jistý, že tady nějaké auto pod milion s V-osmičkou najdeme. Mustang GT dokáže zrychlit na stokilometrovou rychlost za 4,8 sekundy, maximálka je 235 km/h a tak auto není, i přes hmotnost u 1,8 tuny, pomalé. Přidejte zajímavý zvuk, kouř od pneumatik, a o zábavu je postaráno.
Zábavu spojenou se show, darebáctvím, pozérstvím v dobrém slova smyslu, protože zábavu řidičskou ve smyslu čisté stopy a chirurgicky přesné jízdy Mustang nenabízí. Na brzdách je cítit jeho hmotnost a když se podíváte do galerie, uvidíte, jak při brždění sklápí příď dolů a jeho hmota se jen nerada dostává do klidného tempa. Kila navíc jsou cítit i v zatáčkách. Neříkám to jako výtku, jen popisuji vlastnosti, které vytváří charakter Mustangu. A charakteru má tohle auto na rozdávání.
Je to kabriolet, ale přiznávám se, že jsem bez střechy nezkoušel jezdit, nebyl na to prostor, auto jsem měl k dispozici jen na omezený čas a promrhat ho stahováním a natahováním střechy by bylo hloupé.
Reportáž: V půjčovně sportovních a luxusních aut
Nutně musím okomentovat své hodnocení pomocí hvězdiček, které najdete nahoře u testu. Čtyři hvězdičky mohou vypadat možná jako příliš, ale jak říkám, chci popsat, jak jsem se k verdiktu dostal, tedy přesněji řečeno z čeho byl výsledný počet čtyř hvězd vypočten. Za dynamiku jsem dal Mustangu GT 4,5 hvězdičky z pěti, je opravdu velmi rychlý a v rámci situace je to hodnocení v podstatě vynikající.
Chování na silnici za tři hvězdy. Průměr, u sportovního auta si umím představit lepší chování, zejména v zatáčkách, na druhou stranu je tady jeho čitelnost, předvídatelnost, nezáludnost, takže i když nejede zatáčkou jak nůž teplým máslem, není jeho projev za jízdy nepřijatelný. Za tři hvězdy jsou i provozní náklady. Já jsem samozřejmě nemusel platit na předváděčce ani kapku benzínu, ale jak jsem se tu a tam díval, spotřeba byla tu u dvaceti, tu třiceti litrů – jenže to mluvím jen a jen o dráždění plynového pedálu na uzavřené trati, takže irelevantní výrok. Pětilitrový osmiválec je třeba ale také zaplatit v rámci povinného ručení a tady se mohou začít majitelé 1.0 EcoBoost jízlivě smát.
Lepší, tři a půl hvězdičkové hodnocení jsem dal Mustangu GT za praktičnost. Je to kabriolet, a ten není a nemá být praktický, ale zadní sedačky jsou dost velké třeba na děti, ty přední jsou jako sedačka v obýváku nebo ve volvu XC90, do kufru naložíte střední nákup a cestování s ním není nepohodlné. Ano, umím si představit Mustang GT Convertible jako rodinné auto, třeba v garáži vedle naftového kombi, které bych měl opravdu na dlouhé cesty nebo transport velkých zavazadel.
Se supersporty na okruhu Paul Ricard
Verdikt
No, verdikt není asi na místě, protože cenu zatím nemáme potvrzenou jako oficiální, auto se ještě nedováží, ale… Pokud si vzpomenete na náš článek o tom, jaké to je ochutnat Ameriku, tak jsem si stěžoval, že Mustang „v kabriu“ ano, ale se silnějším motorem. A tady ho mám. V plné parádě, s provokativním lakem karoserie, manuálem pro legraci a výbavou pro komfortní korzování krajinou za cenu dobře vybavené Škody Superb 2.0 TDI. Má řadu chyb a není dokonalý, ale pokud bych měl říct, jestli se mi líbí, tak ano, a moc.