V redakci se nám za rok vystřídá nějakých sto třicet nových aut, ale sotva za desetinou z nich se na ulici otáčejí lidé – a už vůbec ne, pokud je to hatchback nižší třídy. Jenže půvabný Fiat Grande Punto v zářivě oranžové barvě dokáže totéž co výstřih Lucie Bílé: když je poblíž, všichni na něj uhranutě civějí.
Efekt je o to silnější, že stylové provedení Sport přidává řadu pěkných detailů, jako je spoiler na víku kufru, efektní sedmnáctky nebo leštěná koncovka výfuku. Uvnitř najdete výborně tvarovaná sportovní sedadla s efektním oranžovým dekorem a rozhazovačný příděl výbavy. Grande Punto prostě chcete mít od začátku rádi – moc si přejete, aby vás svým jízdním projevem nadchlo aspoň z poloviny tak, jako to dokáže svojí atraktivní vizáží.
Grande Punto je na trhu už nějaký ten pátek, ale dosud mu chyběl motor, který by ospravedlňoval existenci verze „Sport“. Teď si ovšem můžete koupit Grande Punto s vynikajícím přeplňovaným čtyřválcem 1.4 16v T-Jet. V Puntu má o třicet koní méně než v Bravu, ale stále je to skvělá ukázka toho, co dokáže kombinace malého zdvihového objemu a moderního turbodmychadla. Turbo „fouká“ relativně nízkým plnicím tlakem, takže reaguje velmi rychle už ve spodní třetině otáčkoměru. Tam, kde by řidič dejme tomu MINI Cooper musel podřazovat o jeden nebo dokonce dva stupně a hnát motor do omezovače, můžete v Puntu jednoduše zatlačit plyn o další dva centimetry dál.
Škoda že Fiat neponechal převodovku z Brava. Chybějící šestka zbytečně žene spotřebu nahoru při dálničním cestování. Jinak můžete jezdit za méně než osm litrů, a to i po městě – musíte si ale zvyknout, že tomuto motoru nevadí, když řadíte nahoru už v 1800 otáčkách.
Malý hatchback se sportovními geny nicméně musí obstát na okresce, pokud si má zasloužit přízeň nadšených řidičů, a jízdní vlastnosti Fiatu Grande Punto Sport nejsou zdaleka takovým triumfem jako vzhled a pohonná jednotka. Do řízení silně zasahuje točivý moment motoru, takže volant vás tahá za ruce hned na jednu, hned na druhou stranu – a přitom nedokáže sdělit nic o přilnavosti kol. Stačí projet několik zatáček s Grande Puntem a třeba s obyčejnou Fabií, abyste pochopili, jak moc dokáže řízení ovlivnit celkový dojem z jízdy.
Je s podivem, že navzdory trvající kritice Fiat tento problém ignoruje: novější Bravo je na tom ještě o něco hůře. Aspoň že řízení Fiatu 500, jehož velkou recenzi připravujeme, je krok správným směrem (i když ne dost velký).
Špatná zpráva? Ne, ta teprve přijde: ta krásná litá kola, která jsme obdivovali na začátku, totálně ruinují jízdní vlastnosti Grande Punta na českých silnicích. Tlumiče, silentbloky a do jisté míry i tuhost karoserie nejsou dimenzované na neodpruženou hmotnost sedmnáctipalcových ráfků. Auto se proto neustále otřásá, tluče a se zvyšujícím tempem začne poskakovat, jak tlumiče nezvládnou krotit rozkmitání těžkých kol ve svislém směru. Občas se dočkáte i ostré rány prozrazující, že kolo propérovalo nadoraz.
Byli jsme z toho rozladěni: tím spíše, že jediné Grande Punto, které jsme v minulosti řídili, byl naftový Sport se stejným problémem. Opravdu moc rádi bychom zjistili, jak se tohle auto chová na standardních patnáctipalcových kolech.
Grande Puntu se taková nevycválanost odpouští snáze než jiným autům. Nejen krásní lidé to mají v životě jednodušší... Vlastně se pořád nedokážeme ubránit tomu, abychom po něm toužili, takže pochopíme, když na tom budete stejně. Jen nesmíte čekat, že vás svezení s ním nadchne stejně jako pohled na něj. Tenhle výstřih holt moc dobře zpívat neumí.
Jirka Červenka
