Odborné veřejnosti to na tiskové konferenci oznámilo ministerstvo dopravy. Původní návrh by totiž mohl vést k ukončení výroby cenově dostupných automobilů. To byl také důvod, proč se proti prvotní podobě nové normy vyslovilo osm států včetně České republiky, Itálie i Německa, kde automobilový průmysl hraje v ekonomice důležitou roli.

Nová emisní norma Euro 7 není vlastně tak přísná, jak se na první pohled může zdát. Ukrývá v sobě ale několik podstatných bodů, které automobilkám výrazně zkomplikují procesy homologace a výroby. Ty by kvůli tomu musely svá auta zdražit a některá dokonce zcela vyřadit z nabídky. Problém je také v časovém horizontu. Evropská unie totiž chce zavést Euro 7 pro osobní vozidla už v polovině roku 2025. Což automobilkám dává minimální čas na přípravu a na nastavení nových procesů. Ty si tak stěžují, že na splnění předepsaných pravidel potřebují alespoň čtyři roky.

Výrobci ani úředníci navíc nevědí, jak nové předpisy měřit. Euro 7 krom emisí CO2 má totiž regulovat i emise pevných částic způsobené opotřebením brzd či pneumatik v reálném provozu při náročných zátěžových zkouškách, a to platí pro všechny vozy včetně elektromobilů, které jsou kvůli rozměrným akumulátorům velmi těžké a logicky více opotřebovávají brzdy a gumy. Podle odborníků by tak nová norma mohla přinést více škody než užitku.

Potvrzují to i samy automobilky, které by při schválení aktuálního návrhu musely své vozy zdražit až o 25 tisíc korun a více. Navíc snížit opotřebování brzd a pneumatik není pouze v jejich silách. V tomto případě musí své produkty zlepšit zejména dodavatelé těchto komponentů. Je tak teoreticky možné, že trh s pneumatikami se výrazně zredukuje a výrobci gum budou nuceni zvolit tvrdší směsi gum s horšími jízdními vlastnostmi.

Kvůli těmto důvodům nadále přetrvává otázka, zda je zavedení Euro 7 tak brzy a za takovýchto podmínek dobrý tah. Například europoslanec Ondřej Kovařík na tiskové konferenci označil novou emisní normu za špatnou a nerealistickou. „Rozsah požadavků bude mít negativní vliv na budoucnost automobilového průmyslu nejen v České republice, ale také negativní ekonomické a sociální dopady,“ řekl Kovařík. Poslanci z dalších osmi zemí EU mají podobný názor. Tudíž je možné, že finální podoba Euro 7 bude muset být mírnější.

Na konečný verdikt si ale ještě musíme chvilku počkat. Nicméně už zanedlouho by měla zasednout Rada ministrů zodpovědných za konkurenceschopnost a samotné hlasování o návrhu ve výborech podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) proběhne 12. října. Na plenárním zasedání Evropského parlamentu se rozhodne v polovině listopadu.