Prší, prší skutečně moc. A když přestane pršet, tak jen proto, aby začalo sněžit. Zapínám naše měřící zařízení VBOX Racelogic, rovnám si auto na testovací rovinku mosteckého polygonu a chystám se měřit zrychlení z 0 na 100 km/h, když v tom automatické stěrače Peugeotu vedle vody začnou rozmatlávat i vločky. No, tohle nebude moc objektivní měření. Ale co se dá dělat...
Zapínám sportovní režim automatické převodovky, přidávám plyn a pouštím brzdu. Peugeot 508 SW se celkem ochotně rozjede a za mírného prokluzování kol nabírá i v tomto nečasí solidní tempo. Nakonec je průměr z měření 9,96 sekundy s tím, že nejlepší čas měl hodnotu 9,41 sekundy. Měříme ale v obou směrech, protože trať je mírně z kopce, tak aby byl výsledek co nejpřesnější.
Dieselový čtyřválec má síly dost, ale po zařazení čtyřky jeho výkon opadá. Kolem stovky se přesto prožene celkem přesvědčivě, ale pružné zrychlení z 50 na 80 km/h, což má demonstrovat ochotu předjíždět, nepřináší příliš uspokojivý výsledek.Na trojku auto projede tento úsek za 3,72 sekundy a ani v plně automatickém režimu, kdy si převodovka podřadí na dvojku, to není o moc rychlejší – 3,57 sekundy. Změna rychlostí je dost pomalá. Například Audi Q3 2.0 TDI zrychlí z 50 na 80 km/h na trojku o sekundu rychleji, a to je velký rozdíl.
Brzdná dráha je ale poměrně slušná a brzdy mají dobrý nástup a dlouhotrvající účinek, i po čtyřech ostrých zastaveních odváděly svou práci dobře. Průměrná brzdná dráha ze stovky měla délku 41,94 metru a to je výborný výsledek vzhledem k podmínkám a použitým zimním pneumatikám. Například Audi A3, které jsme tu měli stejný den, potřebovalo k zastavení více než 46 metrů.
{{27}}
Jde o rodinné kombi a tomu odpovídají jízdní vlastnosti. Na brzdách "dobrý."
Na testovací okruh jsem se s velkým kombíkem moc netěšil a ani výsledek nebyl nijak zázračný. Prostě se sem auto nehodí a bral jsem to spíše jako povinnost než radost. V sedačce se plave, pozice za volantem je špatná a převodovka i motor postrádají ochotu pracovat. Ale k věci. Stabilizace nejde vypnout, ale naštěstí do práce tolik nemluví, jen ve výjezdu ze dvou pomalých zatáček krade protiprokluz výkon.Nejprve jedu s převodovkou v automatickém sportovním režimu. Změřil jsem čas 37,66 sekundy, což je někde mezi Fabií 1.2 TSI a Hyundaiem ix20 1.4 CRDi. Řízení je sice nečekaně komunikativní a je v něm cítit nastupující nedotáčivost, bohužel převodovka snahu kazí a pomalu reagující motor také.
Lepší je to v manuálním režimu, kdy mohu řadit tlačítky na volantu. Převodovka poslouchá rychleji a motor také lépe reaguje. Díky tomu jsem zajel jedno kolo za 36,5 sekundy, dokonce o dvě desetinky rychleji než s Passatem 1.8 TSI, který měl sucho a o tři desetinky rychleji než s Alfou Romeo Giulietta 1.4 T, která měla také zimní pneumatiky a mokrou trať.
{{28}}
Tady nikde tlačítko stabilizace nenajdete. Je ukryté hluboko pod přístrojovkou.
Peugeot je celkem schopné auto, ovšem dynamické jízdě brání především neochotná převodovka a pomalu reagující motor, pokud se jede v automatickém režimu. Když už chce řidič jet rychle, měl by si řadit sám.
Dalibor Žák
Druhý pohled
I když druhý pohled je spíše ten Daliborův. On jako náš tradiční testovací jezdec vodil Peugeot po polygonu, ale já s ním jezdím denně a mám ho více pod kůži. Jak už jsem psal minule, na některé věci se dá přijít jen s poměrně velkým odstupem času.
Teď mám na mysli třeba vypínání stabilizačního systému. Ono v autě totiž je, ale normálně ho nenajdete. Ne tam, kde ho má většina aut, tedy někde na středové konzole nebo kdesi pod volantem. Já jsem na tlačítko s autem ve smyku přišel absolutně náhodou, když jsem seděl v dřepu venku přede dveřmi a zkoumal Peugeot odspoda. Vlevo pod startovacím tlačítkem je totiž výklopná tajná schránka, ve které je několik ovladačů. Jeden z nich patří stabilizačnímu systému. A na zbytek jsem zatím nepřišel.
Filip Rakovan
