Svého nejbližšího soka pokořilo Bugatti s výrazným rozdílem více než 30 km/h, zároveň však automobilka neváhá tvrdit, že by její vůz dokázal být ještě rychlejší, pokud by k tomu měl stejné podmínky, jaké měl Koenigsegg Agera RS při svém tehdejším rekordním pokusu v Nevadě.

Všechno to má co do činění s nadmořskou výškou. Trať Ehra-Lessien, na které padla třísetmílová hranice se totiž nachází v nadmořské výšce pouhých 50 m, oproti tomu rychlostní trať v Nevadě se nachází ve výšce zhruba 1 000 m nad mořem. Tlak vzduchu v této nadmořské výšce tisíce metrů je zhruba na 88 % tlaku vzduchu na úrovni moře.

S klesajícím tlakem vzduchu klesá i jeho aerodynamický odpor, který má při vysokých rychlostech vcelku zásadní vliv. Bugatti tedy propočetlo prohnalo všechna data počítačem a vypočetlo, že by jejich vůz byl v Nevadě rychlejší o 25 km/h a zvládl by tedy pokořit 515 km/h.

Jenže Bugatti v tomto případě zůstane pouze u slov. Do Nevady se nevydá hned z několika důvodů. Tím hlavním je bezpečnost. Zatímco Ehra-Lessien je svodidly obklopený uzavřený okruh, který je před každým pokusu vyčištěn a na každém z jehož konců sídlí tým záchranářů, v nevadské poušti se nachází pouze dlouhý pruh asfaltu a v případě nouze by záchranným složkám trval zásah příliš dlouho. Aby toho nebylo málo, je trať v Nevadě tak trochu „křivá“ – má 3 % sklon a podle šéfa vývoje Bugatti Stafana Ellrotta by nabylo stanovení rekordu na této trati úplně správné.

Bugatti již nemá v plánu se souboje o post nejrychlejšího vozu planety nadále ucházet – podle prezidenta automobilky Stephana Winkelmanna již několikrát dokázali, že dokáží postavit ta nejrychlejší auta na světe a v budoucnu by se měli zaměřit na jiné vzrušující projekty. Ehm, tedy – překonávání rychlostních rekordů nám přijde podstatně více vzrušující, než jakékoliv elektrické SUV.