Dynamika, civilní vzhled, praktičnost
Absence charismatu vrcholné verze
Ford Focus RS (2016) na českém trhu: První dojmy
Ostré hatchbacky s pohonem všech kol a přeplňovaným benzínovým motorem mám rád, pro důkaz pozitivního vztahu k nim nemusím chodit nijak daleko, stačí se mrknout do garáže. O to více pak žiji v očekávání s příchodem dalšího nového modelu a BMW řady 1 není výjimkou, na test jsem se vyloženě těšil.
Když se pak dívám historicky na předchozí zkušenosti s tímto modelem, mohu s klidem v duši navázat na test BMW 135i, který jsem absolvoval před pár lety, novinka na svého předchůdce vlastně plynule navazuje.
Abych se nevyhnul úvodu věnovanému vzhledu, tak se klidně ještě jednou zmíním o BMW řady 1 předchozí generace, u které se mi nelíbily, ale opravdu moc nelíbily, přední lampy, na můj vkus příliš velké v poměru ke kompaktní karoserii. Teď už je to jiné, auto vypadá proporčně v pořádku, vyváženě, decentně. Což může být pro někoho dobře - pro toho, kdo má rád pekelný stroj pod kapotou a drtivé dynamické schopnosti, nijak nedávané vnějškem najevo.
Za mne, pokud bych měl zaplatit i s příplatky skoro 1,5 milionu Kč, tak už bych asi trochu chtěl, aby okolí vědělo, s kým má tu čest. Narážím teď třeba na Audi RS 3 Sportback nebo Mercedes-Benz A45 AMG. Obě konkurenční auta mají srovnatelnou dynamiku, ovšem vzhledově jsou agresivnější, výraznější a já si myslím, že určitá dramatičnost k vozu tohoto druhu patří. Trocha plastu, větší násosy, ostřejší linky a něco aerodynamických prvků mi nestačí.
V podobném (klidném) duchu se nese i kabina auta. Nebudu se rozepisovat o tom, jaké je to uvnitř, vyjádřil bych to rovnicí BMW 1 plus něco sportovně laděných detailů plus uměle znějící zvuk motoru za jízdy pod plynem plus technologie moderních bavoráků plus pár samolepek... Pokud jsem zmiňoval konkurenci, tak Mercedes třídy A od divize AMG je možná až moc "výrazný," sportovnost s příchutí závodního prostředí na řidiče možná až příliš útočí. Ne tak u BMW, do něj sednete a nemáte tak moc jiný pocit, než ve specifikaci s "všedním" čtyřválcem.
O pohon se stará přeplňovaný šestiválec, s novým označením 140i a s porcí dvaceti koní navíc. Jestli jsou ty dvě desítky mnichovských plnokrevníků znát oproti předchůdci, to nevím, neměl jsem ten pocit, nicméně jedno autu nelze upřít, pekelnou rychlost. Síla 340 koní a 500 Nm jde přes osmistupňovou automatickou převodovku na všechna čtyři kola, což ústí ve zrychlení z nuly na stovku za 4,6 sekundy a maximálku omezenou na 250 km/h.
Tabulková spotřeba by měla být 7,4 l/100 km, nedosáhl jsem jí nikdy a to ani za klidné jízdy, které jsem se paradoxně nijak nevyhýbal. Chci tím říct, že na mne auto nepůsobilo tak, jak na mne obvykle auta se sportovních akcentem působí, neprovokovalo, nenutilo mne jezdit rychle.
Využíval jsem dynamiku pro bezpečně předjetí, rychlé napojení se přivaděčem na dálnici, akční zařazení do pruhu a tak dále, ale uvědomuji si, že jsem ani jednou nezatoužil vyjít z domu, sednout do auta a projet se. A to přesto, že venku sněžilo a podmínky pro čtyřkolkové hrátky byly ideální. Doplním tedy jen, že jsem jezdil na nějakých jedenáct, dvanáct litrů a posunu se k další kapitole,...
... kterou vlastně přímo navážu na předchozí. Na suchu byl pohon všech kol příkladným společníkem pro zachování maximální přilnavosti a drtivě rychlé jízdy ve správné stopě, chtěl-li jsem se sklouznout bokem, po vypnutí stabilizace a nastavení auta do sportovního modu se BMW chovalo stále tak nějak čtyřkolkově. Jak jinak, dalo by se říct...
Ale to rovnou mohu dodat, že za stejné peníze je tady ojeté Porsche 911 4S, které zadkem hází jak orientální tanečnice. To BMW 1 neumí a já bych volil spíše verzi s pohonem zadní nápravy - dodnes slintám při vzpomínce na BMW Fahrer Trainig za volantem BMW 130i s hnanou zadní nápravou a manuální převodovkou. Neurotické auto, na krátkém rozvoru, ale zábavné.
U BMW M140i xDrive jsem recept na zábavu nenašel, stejně jako jsem neregistroval cit v řízení, komunikativnost obecně, charismaticky divošský projev pohonného ústrojí. Díky kombinaci silného motoru a automatického osmikvaltu máte kdykoli pod nohou obrovskou sílu, což ale není přímo úměrné řidičské zábavě.
Upřesním - při nastavení sportovního režimu máme pod pravou nohou všechnu tu dravost, naopak při přepnutí do Comfortu mi změna ke klidnějšímu nastavení přišla až moc výrazná a popravdě mi chyběl režim Normal, který by byl, ehm, prostě normální. Ani otupělý, ani neuroticky přebuzený.
Nerad bych působil dojmem, že chci říct, že je BMW M140i xDrive špatné auto, není. Je to patrné i z hodnocení hvězdičkami nahoře v záhlaví, které vyjadřuje poměrně trefně mé pocity a dojmy. Je rychlé, praktické (tak jako pětidvéřový hatchback s velkým kufrem), ale já u něj postrádám jakýsi šmrnc sportovního stroje, vrcholu modelové linie.
Nejde ani tak o cenu, Audi a Mercedes jsou na tom podobně, ale vážně je mi bližší pseudosportovní přehnanost RS 3 a až vulgární důraz na karbon u A 45 AMG, než uniformnost a šeď BMW M140i xDrive. Ford Focus RS nedosahuje takových kvalit jako BMW, ale zase je o pěknou sumičku levnější a Subaru WRX STI, jakkoli už zase není hatchbackem, ale zmínit ho chci, má se svým archaickým důrazem na původní hodnoty charisma skoro až neutuchající.
Tedy ještě jednou a více polopaticky. Objektivně řečeno je BMW M140i xDrive poskládané z těch nejkvalitnějších ingrediencí, které může mít v rámci třídy 1 automobilka k dispozici a tím je předurčeno k ryze pozitivním hodnocením. Subjektivně pak chci přidat komentář v tom smyslu, že pro rychlé přesuny z místa A do místa B, s důrazem na pocit bezpečí ať už díky nadbytku výkonu nebo pohonu všech kol, auto plní zadání také dokonale.
Což ale zvládne BMW 1 s menším motorem a menší cenou také, byť o chloupek pomaleji. Zamyšlení bych tedy zakončil asi tak, že neumím přesně odhadnout pro koho je BMW M140i xDrive míněno, nicméně pokud se zákazník, který takto vymyšlené auto (drtivě rychlé, maximálně bezpečné, sofistikovaně vybavené, nenápadné) bude chtít a posadí za volant BMW M140i xDrive, bude spokojený a zásadní chyby a nedostatky na něm nenajde.
