Kabina... V ní sedačky, které jsou pohodlné a dobře vedou, ale na loket pravé ruky bych chtěl řádnou opěrku, stejně prostornou jako je, ale ne mimo úroveň paže.
Ovladače nastavování všech možných systémů jsou tu takové, jak jsme u BMW zvyklí, nic nového, samozřejmě mimo nové menu iDrive, novou grafiku iDrive a nový ovladač iDrive, jak už bylo řečeno. Přepínání jízdních režimů, ovládaní uživatelských funkcí, co si budeme povídat, už známá písnička. Pojďme na motor, o tom stejně tohle auto je.
Vidlicový osmiválec má mocný objem, drtivý výkon, sílu na rozdávání, chraplavý hlas. Jeho 450 koní a 650 Nm teče na všechna čtyři poháněná kola sofistikovaného sytému xDrive, který má řadu elektronických pomocníčků. Dynamika je skutečně dech beroucí, na stovku zrychlí auto za méně než pět sekund, přesně je to 4,4 sekundy a maximálka, to je "obligátních" 250 km/h.
Pokud vás zajímá, jakým způsobem se na ni dostanete, tak je to snadné. Sednete do auta, nastartujete, necháte řazení řazením a spolehnete se na automat a sešlápnete plynový pedál až k zemi. Osmikvalt bleskurychle přeskládá rychlosti dle potřeby, síla je tady stále a pořád a vy jedete jako splašení.
Ostrá jízda sebou nese odpovídající spotřebu, ta tabulková je v průměru pod deseti litry, já ji ale nedosáhl, pod deset jsem se nedostal, popravdě mi na palubním počítači svítilo litrů patnáct. Ovšem zde více než jinde platí ono nepřekonatelné, byť lehce vulgární heslo, že "kdo chce mít opici, musí mít peníze na banány." čili tohle je luxusní auto s velkým přeplňovaným benzínovým motorem a vyšší spotřeba je jeho součástí.
Od dlouhého auta se značnou výbavou, velkým motorem a pohonem všech kol nemůžeme očekávat hbitost lightweightu ve stylu Lotusu a toto BMW skutečně hbité není. Tedy, v rámci možností dělá všechno proto, aby se do zatáček poskládalo s agilitou rovnou šestiválcové třídy 3, ale překonat fyzikální zákony BMW 650i xDrive Gran Coupé neumí.
Dvě tuny hmotnosti nutí a tlačí auto ven ze zatáček, i když chytrá čtyřkolka pracuje v opačném smyslu, na brzdách je hmotnost znát, ve volantu jsem cit nenašel a do zadku mi odspodu informace také netekly. A to je vlastně v pořádku, s tímhle autem by měl jeden překonávat rychle dlouhé vzdálenosti ve vysokém komfortu a vysoké rychlosti a ne vyrážet za sportem, tedy podle mého názoru, na to má BMW jiná auta.
Pokud vás napadlo, že je tento test možná povrchní, rychlý, nejde do hloubky a jen upozorňuje na prvoplánovité charakterové vlastnosti auta, máte pravdu. A podle mne to tak má být, tenhle vůz si nekoupí hnidopich, který bude řešit deci spotřeby, gramy hmotnosti, delikátní řízení či čistou stopu, tohle je vůz pro nadšence rychlé jízdy bez sportovních ambicí, s dostatečným finančním zázemím. Škudlil, pokud lze použít takové označení ve společnosti aut s cenou nad dva miliony (s příplatky tři a víc), si může pořídit naftovou alternativu, se kterou bude jen o chloupek pomalejší, ale při úspornější jízdě. A pak tady máme naopak M6 jako vrchol třídy, pokud by někdo chtěl ukazovat nejenom svaly, ale také akcentovat sportovního ducha. Nebo ještě větší finanční zázemí.
Tak jako tak, tento automobil si nekoupíte, protože ho potřebuje nebo jste si na něj našetřili, ale že ho chcete. A malichernosti typu spotřeby nebo dokonce povinného ručení tak, jako u svých ostatních aut, řešit nebudete. Je otázkou, jestli u Mercedesu za podobné peníze nedostanete více přehnaného luxusu, ale zrovna u řady 6 Gran Coupé je, na rozdíl třeba od duelu E versus 5, poměřování s trojcípou hvězdou velmi vyrovnané.
Řadící páky a voliče převodovky, poznáte značku a model auta?
