Alfa Romeo 4C je zvláštní auto. Je to stoprocentní exotika se vším všudy – motor uložený uprostřed, náhon na zadní kola, masivní nasazení karbonu a naprostá absence jakéhokoliv náznaku praktičnosti. Skutečně – naplnění kapaliny ostřikovačů vyžaduje chvíli práce se šroubovákem a speciální trychtýřek, a kufr téhle záležitosti je tak malý, že do něj sotva narvete tabulku čokolády, pokud ji rozlámete.

A v případě Spideru do něj musíte ještě nějak nacpat i střechu. V ostrém kontrastu s tím je ale motor ukrývající se pod kapotou. Řadový čtyřválec o objemu 1,7 litru s turbodmychadlem vypadá na papíře trochu jako něco, co by se mohlo objevit v levném rodinném MPV. Tedy alespoň dokud se nepodíváte pořádně na jeho parametry. Celohliníkový blok motoru totiž dokáže vyvinout 237 koní a vůz s váhou 895 kg dokáže na stovku katapultovat za 4,5 vteřiny.

Mohlo by se zdát, že je Alfa Romeo 4C tak nekompromisním vozem, že už se toho pro závodní použití nedá příliš vylepšit – přece jen v tomhle autě moc zbytečností nenajdete. Tahle upravená Alfa vás ale přesvědčí o opaku.

Speciál pro závody do vrchu Marco Gramenziho honosící se jménem MG-AR 01 Furore (zuřivost) totiž pod kapotou skrývá závodní motor Judd/Zytek V8 o objemu 3.0 l původně určený pro formule zaniklé série F3000, který se nechá vytočit až na hranici 11 tisíc otáček a produkuje přitom 520 koní.

Už tak neskutečně lehká 4C byla navíc ještě odlehčena a tak se motor ve finále musí poprat s váhou lehce nad 700 kg. Jak výsledek dvouletého vývoje vypadá a zní si můžete prohlédnout na přiloženém videu ze závodů Verzegnis-Sella Chianzutan.