Automobil Volkswagen Caddy vstoupil na trh v roce 2003. Nejprve v čistě užitkovém provedení (skříňový vůz) a ve verzi Kombi s druhou řadou sedadel. K dispozici byly dva zážehové a dva vznětové motory.
Skutečně osobní varianta se představila o rok později. Dostala přídomek Life a zájemce o vůz si mohl zvolit, zda chce pěti, či sedmimístné provedení. Dvoumístnou lavici ve třetí řadě přitom lze snadno vyjmout.
Rok 2005 přinesl nový model Caddy Tramper. Jde o vůz upravení pro kempování. Na trhu ojetin se s ním asi jen tak nesetkáte.
Světlo světa spatřila také varianta Caddy Maxi s prodlouženým rozvorem. Stalo se tak v roce 2008. Na silnice vyjela jako klasický užitkový automobil (skříňové vozidlo) a v provedení Maxi Kombi s druhou řadou sedadel. Vrchol nabídky pak představuje osobní verze Maxi Life.
Bariérovou zkouškou Euro NCAP prošel Volkswagen Caddy v roce 2007. Za ochranu posádky při nárazu dostal čtyři hvězdičky z pěti možných, ochrana dětí cestujících v autosedačce byla hodnocena třemi hvězdami z maximálních pěti.
Za volantem
Caddy potěší posádku nabídkou vnitřního prostoru a to už v klasické krátké variantě. Pokud však nezvolíte provedení Life, bude vždy až příliš cítit užitkový původ automobilu.
To ale neznamená, že by se s ním jezdilo zle. Jde spíš o dojem z interiéru a použitých materiálů. Doslova děsivě působí třeba záslepka na přístrojovém štítu v místě, kde by měl být teploměr chladicí kapaliny. Ten sice v Caddy Life najdete, ale ani zde nejsou dvířka schránky před spolujezdcem.
Pochvalu si zaslouží slušná sedadla a variabilita interiéru. Praktický automobil tak osloví řidiče, kteří jej dokážou využít pro práci i ve volném čase. Na trhu jsou jak pětimístné automobily, tak sedmimístné verze.
Zavazadelník patří k hlavním trumfům tohoto vozu. V Kombi nabídne objem 920 litrů v základním uspořádání a lze jej rozšířit až na 3020 litrů. Life má prostor pro zavazadla o objemu 750 litrů s možností rozšíření na 2850 litrů (užitkový automobil má objem skříně 3,2 m3). Přístup do zavazadelníku je bezproblémový buď výklopnou stěnou, nebo křídlovými dveřmi.
Z benzinových variant nedoporučujeme základní čtrnáctistovku, která je na vůz prostě slabá. Více sil nabídne motor 1.6, ale ani ten nemůže obstát v konkurenci turbodieselu 1.9 TDI/77 kW.
Vznětové motory jsou k dispozici v několika verzích. Naprostý základ představuje velmi spolehlivý, ale i slabý atmosférický agregát 1.9 SDI o výkonu 51 kW. Jen o trochu lépe se chová pohonná jednotka 2.0 SDI/51 kW nabízená od roku 2004.
Ideálem je turbodiesel. Ten základní pracující s 55 kilowatty to ale nebude. Doporučujeme 1.9 TDI/77 kW, který automobil už dokáže dobře rozhýbat, pracuje s rozumnou spotřebou a poměrně spolehlivě. To však nelze říct o problematickém 2.0 TDI/103 kW, který se potýká s celou řadou závad (praskání hlavy motoru, zvýšená spotřeba oleje, praskání rozvodového řemene, potíže s turbem). Vozidlo může pohánět i motor 2.0 CNG/80 kW na stlačený zemní plyn.
Časté závady
Nezřídka se vyskytují vůle v táhlech stabilizátoru, ale i v čepech přední nápravy. Méně časté jsou pak vůle v samotném uložení ramen. Mnoho vozů má zadní tlumiče na konci životnosti, a pokud mají za sebou větší porci ujetých kilometrů, mohou se o výměnu hlásit i hučící ložiska kol.
Nezřídka se lze setkat s opotřebenou spojkou a drobnějšími závadami elektrické výbavy. Spíše výjimečně se objevují poruchy převodovky.
Motorizace
Zážehové motory: 1.4/55 kW, 1.4/59 kW, 1.6/75 kW, 2.0 CNG/80 kW (na benzin či zemní plyn).
Vznětové motory: 1.9 SDI/51 kW, 1.9 TDI/55 kW, 1.9 TDI/77 kW, 2.0 SDI/51 kW, 2.0 TDI/103 kW.
KLADY
prostornost
objem zavazadelníku
úsporné a spolehlivé diesely SDI
univerzálnost vozu
ZÁPORY
slabé motory 1.4, 1.9 SDI a 2.0 SDI
často pazvuky v interiéru
zpracování interiéru osobních verzí nezakryje původ v užitkovém vozu
Milan Jirouš
