Volkswagen Beetle Cabriolet 1.4 TSI DSG (2016)
Radost
- Stylový design
- Komfortní podvozek
- Příjemná pohonná jednotka
Starosti
- Nepříliš kvalitní interiér
- Foukání do interiéru ve vyšších rychlostech
Interiér
Tady je dřívější datum v rodném listě patrné asi nejcitelněji. Na první pohled vás bezesporu upoutá zajímavý design, který má podobný šmrnc jako Mini, jen bez těch vtipných detailů a hodnotných materiálů.
Na vrcholu palubní desky najdete kapličku s budíky, parádně vypadá i malá schránka přímo před spolujezdcem nebo velký volant s tenkým věncem. Malý návrat do minulosti přinese palubní počítač s miniaturním monochromatickým displejem nebo předchozí generace navigace, kterou měli zloději tolik v oblibě.
Místa na zadních sedadlech je logicky pomálu, kratší cestu tam ale dvojice cestujících bez problémů zvládne. Zvykat si asi budete muset na zavazadelník, jehož vstupní otvor ze všeho nejvíc připomíná poštovní schránku. Na kabriolety má ale docela slušný objem 225 litrů a nabízí možnost sklopení zadních sedadel.
Stahovací střecha je plátěná a za 9,5 sekundy (a do rychlosti 50 km/h) už může odpočívat za zadními sedadly. V případě potřeby se dá složená konstrukce zakrýt zkrášlujícím pouzdrem, ale pak už její opětovné natažení není tak samočinné, protože ho musíte zase uklidit do kufru. V podzimních dnech jsem tedy pouzdro nechal odpočívat v kufru a kdykoli to bylo potřeba, střechu jsem stisknutím tlačítka natáhl.
Jízda bez střechy přináší čirou radost, ale v Beetlu se nevyhnete drobným ústupkům. Do auta bez příplatkového deflektoru docela dost fouká a v chladných dnech bývá i s topením naplno a vyhřívanými sedadly trochu zima.
Pohon a spotřeba
Ještě před nedávnem tvořil vrchol pohonných jednotek přeplňovaný dvoulitr, dnes už objem dvou litrů pořídíte výhradně v kombinaci s naftovým motorem. Co se týče benzinových pohonných jednotek, tvoří základ dvanáctistovka naladěná na 105 koní, vrchol představuje čtrnáctistovka s výkonem 150 koní. Spojena může být buť se šestistupňovým manuálem, nebo, jako v našem případě, se sedmistupňovým DSG.
Jde přitom o dobrou volbu, převodovka si s motorem velmi dobře rozumí. Navzdory mému původnímu očekávání je čtrnáctistovka příjemně živá (stovku zvládne za 9,1 sekundy), ve středních otáčkách překvapí důrazným zátahem a ráda se točí. Nikterak náročná přitom není ani co se přídělu paliva týče, s lehkou nohou se dá jezdit okolo sedmi litrů, při svižnější jízdě si motor řekne zhruba o dva litry více.
Ovladatelnost
Oproti klasickému Beetlu přibralo kabrio 115 kilogramů, ale i tak ukáže na váze méně než jeden a půl tuny. Do zatáček se auto sice nežene se zápalem ostrého hatchbacku, ale vyloženě proti svižnější jízdě se také nestaví. Poměrně ochotně zatáčí a slušně drží stopu, se sedmnáctipalcovými koly je podvozek příjemně poddajný a dobře tlumí nerovnosti. Zkrátka ideální naladění pro každodenní cestování i víkendovou projížďku krajinou.
Pozitivem je, že se karoserie kroutí naprosto minimálně. Na poměry třídy je na tom Volkswagen skvěle, drobné nedostatky v tuhosti karoserie objevíte jedině na sérii příčných nerovností, které trochu rozvibrují rám čelního skla, ale na to trpí drtivá většina čtyřmístných kabrioletů, i těch skutečně prémiových.
Verdikt
S legendárním Broukem má jeho novodobá reinkarnace společný v zásadě jen název a základní křivky. V jeho útrobách se nachází docela obyčejná technika klasického Golfu, ale to mu na kvalitách nikterak neubírá, spíše naopak. V kombinaci s benzínovou čtrnáctistovkou nabídne solidní dynamiku i akceptovatelnou spotřebu. Za dané peníze jen těžko najdete podobně dobrý kabriolet, chybu s ním tedy rozhodně neuděláte.