Jedním z nejčastějších důvodů nehod na silnicích je nepozornost řidičů, která stojí za téměř pětinou všech havárií. Část z nich přitom tvoří právě takzvané sekundární autonehody. Tímto pojmem se odborně označují situace, kdy jedna havárie nastane v důsledku jiné nehody v jejím bezprostředním okolí. Typicky jde o srážku s odstaveným nebo poškozeným vozidlem, ale také hromadné bouračky.

Jejich příčinou jsou většinou zbytečné chyby řidičů, kteří se nevěnují řízení, nebo neznají správný postup při řešení problémových situací u vlastního vozu. Časté jsou například nehody, které způsobí řidiči sledující nehodu v protijedoucím pruhu. Ročně při nich zahyne v průměru 23 osob a dalších 80 je těžce zraněno. Nejčastěji je na vině nedostatečná znalost bezpečnostních postupů u účastníků silničního provozu.

Do definice sekundární nehod, ke kterým dojde na dálnici a silnicích 1. třídy, spadá více než 1 000 nehod za rok. Za posledních 7 let to bylo 7400 havárií. Z toho bylo 4 300 bez zranění, přibližně 2 350 s lehkým zraněním, 560 s těžkým zraněním a bezmála 170 nehod s úmrtím. Vedle nehod, které šetří policie, ale odpovídají definici sekundárních nehod také případy neřešené ze strany PČR, nicméně vyplácené ze strany pojišťoven. To znamená, že skutečný počet všech sekundárních nehod může dosáhnout až trojnásobku případu.

Riziko sekundární nehody je relativně nejvyšší na dálnicích, 4,4 % z dálničních nehod šetřených policií představují sekundární nehody vzniklé do 2. hodiny v okruhu do 2 km od původní nehody. V zimních měsících vlivem hromadných nehod dosahují sekundární nehody na dálnicích až 12 % ze všech nehod. Na silnicích I. třídy představují sekundární nehody 2,3 % všech vzniklých nehod.

V rámci spuštěné komunikační kampaně vznikl také rozsáhlý průzkum, který se na téma sekundárních autonehod zaměřil a zjišťoval, zda řidiči přesně vědí, co v krizové situaci dělat. Vyplynulo z něj, že:

• 77 % respondentů je přesvědčeno o tom, že tuto problematiku dostatečné ovládá.
• Ale jenom 12 % z nich potom dokázalo správný postup určit.
• Často řidiči uváděli, že by nejdříve postavili výstražný trojúhelník, a až potom si oblékli výstražnou vestu.
• Více než třetinu řidičů nenapadlo, aby se od vozidla vzdálili na bezpečnou vzdálenost a neriskovali tak své zdraví.
• Zhruba polovina z nich potom nevěděla, do jaké vzdálenosti mají výstražný trojúhelník umístit.

Od dnešního dne do konce listopadu poběží v televizi, rádiu, digitálních kanálech a v tisku mediální kampaň, která má řidiče naučit, jak by měli v případě autonehody správně postupovat. Zasáhnout by měla téměř 95 % řidičů ve věku 18 – 65 let. Jednou z jejích nejdůležitějších komponent je tzv. Karta řidiče, která má podobu instrukcí a je určena pro trvalé umístění do vozidla. ČKP jich plánuje vytisknout a distribuovat zhruba 250 000 do vybraných autosalónů a autoškol, budou také k dispozici na různých akcích pro veřejnost.