Jakkoli vyspělé hybridní pohonné ústrojí s elektromotorem zůstává zbytečně na půli cesty, pokud neumožňuje dobít baterie ze sítě. Plug-in hybridy, které takové dobíjení umožňují, nabízí celou řadu výhod papírových i skutečných. Toyota na jejich vývoji pracovala dlouho, ale nakonec Prius se zástrčkou postavila. Auto se představí v září ve Frankfurtu a na trhu ho uvidíme příští rok. Spolu se sedmimístným Priusem+ a hybridním Yarisem tak rozšíří nabídku zelených Toyot na pět.

Plug-in hybrid Prius bude pod kapotou i zvenku velmi podobný svému standardnímu příbuznému, hatchbacku Prius. Přidat síťovou zástrčku však přeci jen nestačilo, Toyota proto svůj první plug-in hybrid vybavila novou Li-ion baterií. Ta prodlouží dojezd auta bez použití spalovacího motoru, Prius zvládne jen na elektřinu asi dvacet kilometrů rychlostí až sto kilometrů v hodině. Dobití 220 volty zabere devadesát minut. Nejspíš se zvýší také výkon elektromotoru, moderní baterie by mohla zvládnout vyšší odběr - to je však pouhá doměnka (podpořená vysokou rychlostí auta).Udávaná spotřeba 2,2 litru na sto kilometrů, odpovídající 49 gramům oxidu uhličitého na ujetý kilometr, je i není zavádějící. Průměrný evropan, ochotný připojit své auto na noc do zásuvky, zvládne ujet jen na elektřinu dokonce většinu své průměrné denní dojezdové vzdálenosti (pomiňme fakt, že auto nejede na elektřinu příliš rychle). Pokud se důsledně vyvaruje silné akcelerace a použití spalovacího motoru, dosáhne extrémně nízké spotřeby benzínu.

Jenže elektřina se také musí odněkud brát, do zásuvky nepřiteče z hromosvodu. Stojí peníze a při její výrobě se uvolňuje oxid uhličitý. Takže buďme tentokrát opatrní, čísla lžou. To samozřejmě nic nemění na faktu, že elektřinu lze vyrábět velmi efektivně a ekologicky, zvlášť srovnáme-li tento proces s přeměnou chemické energie v mechanickou, jak ji předvádí běžný čtyřtaktní motor. Elektřina je také ve srovnání s benzínem velmi laciná, státy ji totiž zatím neumí vhodně zatížit spotřební daní.