Sliboval jsem, že pneumatiky vyzkoušíme na mokru a teď je ideální příležitost. Tedy pneumatiky Dunlop Sport Maxx RT, abych připomněl model obutí, které máme k dispozici pro dlouhodobý test, a se kterým jsme už jezdili nejen v běžném provozu, ale také testovali na rychlostní zkoušce nebo závodním okruhu.
Rozměry pneumatik jsou 245/40 R18 a máme je na autě s pohonem všech kol a výkonem lehce přes 300 koní. Tak tedy voda. Vyrazili jsme, jak možná víte, na víkendovou řidičskou akci do rakouského Melku na známý Wachauring. To je technicky poskládaný okruh s permanentním kropením vodou. Celá dráha má v závislosti na konfiguraci necelé dva kilometry.
Začíná se cílovou rovinkou, pak je táhlá zatáčka na pravou ruku, krátká rovinka, doleva přes horizont dolů do kaskády pravé a levé zatáčky, ty na sebe přímo navazují, a v rámci kterých se šplhá opět do kopce, pak další kombinace ostrých zatáček a táhlá pravá s nájezdem na cílovku. A to samé v protisměru, čili jsou k dispozici dvě dráhy s velmi specifickým profilem, permanentně pod vodou. Jak se budou naše pneumatiky chovat?
Testujeme pneumatiky Dunlop: Na rychlostní zkoušce
No jak, s trochou nadsázky, jako kdyby tam žádná voda nebyla. Lehce cynicky bych možná prohlásil, že jsou Dunlopy až příliš dobré. Myslím to tak, že jsem vyrazil na závodní okruh s nadšením, že budu jezdit bokem, driftovat jako o život, ale skutečnost byla jiná. Pneumatiky měly takovou přilnavost, i na vodě, že bylo téměř nemožné je obvyklými drifterskými triky destabilizovat. Jistě, byla tady možnost přefouknout je, na nějaké čtyři atmosféry, aby se z plochého běhounu stal vyboulený s menší kontaktní ploškou, ale to jsem nechtěl, protože pak bych netestoval obutí v režimu, v jakém je používám běžně na silnici.
Takže první závěr – pokud jsem jezdil dynamicky, ale stále s velkou rezervou a poměrně velkou vzdáleností k limitům, gumy překypovaly přilnavostí. Skvěle odváděly vodu, fungovaly přirozeně, nezáludně, chvílemi jsem až nevěřil, že mohu jet na mokru tak rychle a stále s ideálním gripem. Tedy ideálním pro rychlou jízdu ve stopě, ne pro lumpárny s dveřmi napřed.
Pokus číslo dvě, tedy přesněji řečeno mentální přepnutí na vyšší rychlost. Auto má tedy pohon všech kol a výkon přes 300 koní a to jsou ingredience, které doplním vyšší, mnohem vyšší nájezdovou rychlostí než doposud a tak auto destabilizuji. V zatáčkách s menším poloměrem se nedělo nic moc, tam jsem výrazně zrychlit nemohl, auto stále drželo na gumách a pokud k něčemu došlo, tak spíše k nedotáčivosti, k tomu, že se auto utrhlo pod hmotností přídě na přední nápravě a namísto celkového skluzu se sunulo po tečně ke kraji asfaltového pásu.
