Test Opel Corsa 1.5 CDTI 102: Úsporný prcek s dojezdem 1 000 kilometrů
Malá Corsa je nejprodávanějším modelem značky Opel a nová generace je pro značku veledůležitým autem, jehož vývoj nebyl snadný. Opel se začlenil pod křídla francouzského koncernu PSA a musel co nejrychleji odstranit zastaralou techniku a pustit se do vývoje nové Corsy na platformě Peugeotu a Citroënu. Inženýři Opelu později přiznali, že kvůli sjednocení vývoje museli hodit přibližně jedenapůlroční práci do koše.
Nový Opel Corsa F sdílí platformu CMP a techniku s nejnovějším Peugeotem 208, ale i přesto zůstává svébytný. Zvenčí se oba vozy shodují pouze stejným čelním sklem a tvarem střechy. Corsa má oproti avantgardnímu sourozenci konzervativnější design, který zapadá do současné modelové řady německé značky.
Corsa s předními LED světlomety (v lepších verzích maticovými) spojenými decentní chromovanou linkou, kabinou posunutou blíže do středu vozidla, zadními světlomety vytaženými do boků a vertikálními odrazkami v zadním nárazníku vypadá moderně a osobitě, takže ji na silnici okamžitě poznáte. Vypadá elegantněji než předchůdce a oproti Peugeotu 208 zaujme hlavně fanoušky méně futuristických tvarů.
I interiér Corsy je výrazně střízlivější než u francouzského sourozence od Peugeotu, který využívá typické uspořádání i-Cockpit s nízko uloženým volantem a přístrojovým štítem. Volant a přístrojový štít, který je u nižších výbav tvořen klasickými ručičkovými budíky a u vyšších výbav displejem, se nacházejí na konvenčních místech. Interiér je hlavně praktický, takže i klimatizace se ovládá běžnými voliči a neovládá se přes dotykovou obrazovku jako v Peugeotu.
Interiér je vzhledem k segmentu malých městských vozů překvapivě prostorný, na předních sedadlech je dostatek místa a vzadu budete spokojeni, pokud neměříte více než 180 centimetrů. Ve srovnání s Peugeotem 208 a konkurenčním Renaultem Clio je nám interiér Corsy nejsympatičtější, protože je zacílený hlavně na funkčnost. V Peugeotu je potřebný zvyk na zvláštní rozvržení a v Renaultu nám nevyhovuje displej infotainmentu orientovaný na výšku.
S Peugeotem 208 sdílí Opel Corsa většinu techniky včetně nabídky motorizací, která se skládá ze čtveřice různých zážehových tříválcových dvanáctistovek a vznětové motorizace 1.5 CDTI, která je jediným čtyřválcem v nabídce a pohání testované auto. Naftový motor o síle 102 koní a 250 newtonmetrů tupěji reaguje na plyn, v nízkých otáčkách moc nejede, ale ve středních a vyšších otáčkách ožívá a odhodlaně zrychluje. Ve spodním spektru je motor sice slabý, ale protože neduní a ani otravně nevibruje, dovoluje klidnou ekonomickou jízdu na vyšší převodové stupně pod hodnotou 2 000 ot./min., kdy dosahuje nejpříznivější spotřeby nafty.
Největší předností Corsy s turbodieselem je nepochybně nízká kombinovaná spotřeba paliva, která se v normálním tempu pohybuje okolo 4 litrů na 100 kilometrů, což v kombinaci s 41 litrovou nádrží znamená dojezd přibližně 1 000 kilometrů. Vznětová motorizace se rovněž vyznačuje tím, že je dostupná pouze se šestistupňovou manuální převodovkou, ačkoli dvě nejsilnější benzinové motorizace nabízejí osmistupňový automat.
Corsa je ve městě i mimo něj příjemně komfortní a podvozek bez problémů tlumí rázy od kol, ale s příplatkovými sedmnáctipalcovými koly občas zbytečně poskakuje na delších sériích nerovností. Důležitou vlastností Corsy pro ekonomickou jízdu a dobré jízdní vlastnosti v zatáčkách je nízká pohotovostní hmotnost, která se u základního provedení udržela lehce pod jednou tunou. Corsa s vznětovým motorem a vyšším výbavovým balíčkem Edition je s 1 165 kilogramy o přibližně 180 kilogramů těžší, ale i přesto zůstala nezáludná, snadno ovladatelná a výborně brzdící.
Opel Corsa oproti Peugeotu 208 trochu vypadá jako levnější model z portfolia koncernu PSA, ale ve skutečnosti takový není a svým praktičtějším pojetím se bude líbit hlavně konzervativcům. Lidé z Opelu museli při vývoji nové generace zapomenout na původní plány, ale moderní platforma CMP jim pomohla vytvořit kvalitní nenáročné auto s úsporným turbodieselem.