Jen přibližně 3000 aut získají k likvidaci prostřednictvím vlastních osmi sběrných míst (lidem je zdarma odvezou třeba ze dvora a na místě vypíšou doklad o ekologické likvidaci) a dalších 20-30 000 musí vykoupit od jiných firem zabývajících se podnikáním s autovraky. Přesto i tak z jedné poloviny kapacity musí drtící stroj „krmit“ starými pračkami a ledničkami a jiným železným kovovým odpadem. Přitom tu život auta končí naprosto ekologicky a 85 procent materiálu z původního auta je dále recyklováno.

Ještě předtím než autovrak jeřáb vyzdvihne na pás vedoucí ke speciálnímu drtiči, jsou z jeho útrob vysáty všechny provozní kapaliny, včetně brzdové a zbytků paliva, do speciálního kontejneru zamíří olověné baterie a olejové filtry. Dokonce již našli i odběratele pro plastové nárazníky, o katalyzátorech obsahující drahé kovy ani nemluvě.Během likvidace, která trvá několik minut, je auto nejprve mezi dvěma obřími válci s hroty slisováno na zhruba půlmetrovou placku a tu si pak vezmou do parády přes 80 kilogramů těžká drtící kladiva. Auto, včetně bloků motoru a dalších masivních kovových součástí, pak doslova natrhají na pár centimetrů až pár decimetrů velké kusy. Ty se pak v soustavě sít, třídících válců, magnetů, vzdušných proudů a dalších zařízení třídí na jednotlivé frakce. Stroj dokáže samočinně oddělit i železo od hliníku, mosazi a mědi.

Přestože by dokázal vytřídit například i sklo, nikdo tento materiál nechce vykoupit. Proto pak končí společně se zbytky pneumatik (o nichž platí stejné) a také s plasty a textiliemi z interiéru skládce. Největší díl je ale samozřejmě ocel, která je pak odvážena do železáren.

Na to, jak se tu s auty zachází a jak pak končí jejich život, se podívejte v galerii na auto.aktualne.cz.

ve spolupráci s Aktuálně.cz