Celkový dojem z auta, pohodlí, jízdní vlastnosti, uživatelská přívětivost
Benzínový motor by mohl být silnější, jinak jen drobnosti
Cíl byl jednoduchý, dojet do italského Livigna, kam jsme společně s kolegou Hugem (v Subaru Forester XT) mířili do sněhové arény na driftování, a mít sebou nějaké spolehlivé auto jako "servisní vozidlo." A také stroj, který odveze nejen posádku a zavazadla, ale když už míříme tam, kam míříme, tak také lyže, abychom se mezi driftování sklouzli na místních sjezdovkách.
Hodnotit Octavii Scout s ohledem na vzhled snad ani nejde. Někomu se Octavia líbí, někomu ne, Scout má vyšší světlou výšku oproti klasickému kombi a to o slušných 33 mm (na celkových (171 mm), navíc nějaké ty "offroad" prvky typu plastů v nárazníku či lemů podběhů, které mně se líbí, na druhou stranu bych dal asi přednost odvážnější barvě než je stříbrná. Pamatuji si na předchozí generaci, která kombinovala tmavě zelenou s černými detaily a ta byla vážně šik.
Jel jsem do hor, poměrně vysoko a věděl jsem, že teploty budou nízké, a proto jsem volil raději benzínovou pohonnou jednotku před populárním dieselem. Nešlo mi ani tak o spotřebu - i když k té se také vyjádřím za okamžik, ale zejména o prevenci, pokud bych někde nechtěně natankoval méně kvalitní naftu.
Jak funguje pohon všech kol 4x4 a jaké jsou jeho typy
Přeplňovaný čtyřválec má objem 1.8 litru, výkon 180 koní a točivý moment 280 Nm. S ním Scout zrychlí na stokilometrovou rychlost za 7,8 sekundy a maximální rychlost je 216 km/h. O přenos síly na všechna čtyři kola se stará šestistupňová dvouspojková převodovka DSG. A já musím říct, že mne tato kombinace neoslovila tak, jak jsem čekal. Automat jako kdyby občas nevěděl, jak by měl řadit vzhledem k jízdnému stylu - pomalé popojíždění na vysokohorských ostrých silničkách, brzdění do zatáček, pod volantem pádla řazení nebyla a řadit pákou bylo proti tradiční logice, tedy podřazovalo se k sobě a odřazovalo se od sebe. Jistě, byla tady ta rakev na střeše, plně naložený kufr a komplet posádka, ale přesto - dynamicky bych čekal od 180 koní víc.
Rovnou navážu se spotřebou. Ať jsem dělal co jsem dělal, se spotřebou jsem se nenaučil pracovat. Z Prahy do Berouna jsem chvátal (měl jsme zpoždění a zbytek výpravy do italského Livigna na mne čekal) a tak jsem jel velmi rychle. A přišel na tom krátkém úseku asi o čtvrt nádrže. Ale pak se spotřeba uklidnila, stejně jako moje tempo. Na palubním počítači zasvítila průměrná hodnota 9 litrů na 100/km a ta tam vydržela po většinu cesty.
Základní Škoda Octavia stojí asi půl milionu, Scout, o kterém je řeč, byl oceněn na téměř milion. Nutno říct, že v maximální výbavě, včetně nezávislého topení, které jsem při teplotách kolem mínus dvaceti doslova miloval. Zalíbené jsem ale nenašel v pohonné jednotce, osobně byl měl pod kapotou Scouta - když už benzín, který jsem volil záměrně - nějaký větší motor (spotřeba by nebyla výrazně jiná a byla by tu rezerva výkonu), ten ale automobilka nenabízí.
S naftovým dvoulitrem bude asi Scout snovým ideálem příznivce značky, benzínový motor vidím jako méně obvyklou alternativu a nemám zásadní důvod, proč nedát Škodě Octavii Scout 1.8 TSI velmi dobré, (téměř) plné ohodnocení.
