Zde už jsou změny bezvýhradně pozitivní. Máme zde podsvícení ve dveřích, u kterého můžete vybírat z deseti barev, volant může být nově vyhřívaný, vzadu najdete dva USB porty pro dobíjení mobilních zařízení a v kufru vyjímatelnou svítilnu. Samozřejmostí jsou různé schránky (například pod sedačkou spolujezdce), máme zde také chytrý organizér ve středovém tunelu a telefon můžete dobíjet bezdrátově v přihrádce ve středovém tunelu. Jinak je vše na svém místě, dobře ovladatelné, přehledné a praktické, zpracování interiéru je na tradičně vysoké úrovni. Velkou novinkou je však multimediální systém Columbus s úhlopříčkou 9,2 palce a vysokým rozlišením. Jeho ovládání je intuitivní, přehledné a snadné, byť mu dle současného trendu chybí fyzická tlačítka. Má řadu zajímavých funkcí, například hledání auta, pokud nevíte, kam jste zaparkovali, nebo kontrolu uzamčení dveří i sledování, které ocení především firmy, ve kterých Octavia nastoupí jako služebák.
Zavazadlový prostor s objemem 610 litrů je stále skvěle použitelný a praktický, díky jeho pravidelným tvarům můžete jeho kapacitu využít beze zbytku a bez kompromisů.
Dvoulitrové TDI je opravdu dobře odhlučněné, jeho vzdáleného vrnění si zpoza volantu prakticky nevšímáte. Šestistupňový manuál má přesně vymezené dráhy a funguje bez zádrhelů. Motoru nechybí síla už od nízkých otáček a elán mu dochází až u omezovače, kam ho žádný reálný uživatel honit nebude. Aniž se musíte snažit a prakticky bez ohledu na náklad, jezdíte za pět až šest litrů na sto, což je u takto velkého auta s manuální převodovkou velmi příjemné.
Tato Octavia má vlečenou zadní nápravu, víceprvek je určen pro silnější motorizace. Což samo o sobě nepředstavuje problém, auto umí být velmi pohodlné i s jednodušším zadním zavěšením, ale zde v případě tohoto konkrétního modelu na sedmnáctipalcových ráfcích a s adaptivními tlumiči DCC podvozek působí... Řekněme rozpačitě a nekonzistentně. Na hladkém asfaltu se Octavia lehce pohupuje, ale najeďte na nerovnosti a začnou se dít věci. Zadní kola občas zcela nečekaně odskočí, někdy se od nich ozvou rány, které by byly nepříjemné i u dvakrát levnějšího auta. Nastavení režimů podvozku na tento projev nemá výraznější vliv, je fajn, když Octavia umí lehce přituhnout a naopak být ještě komfortnější, ale pocitu lehké lability se v některých situacích prostě nezbavíte. Znovu opakuji, jde o tuto konkrétní kombinaci ráfků, řešení zadního zavěšení a možná i typu karoserie, Octavia umí jezdit naprosto skvěle, ale v tomto případě to celé funguje o něco hůře. Nicméně je nutné zmínit přesné a příjemně tuhé řízení i dobrý cit v brzdách.
Posun kupředu je u faceliftované Octavie vidět v těch důležitých věcech – design je věc vkusu, ale modernější elektronická výbava plus další „Simply clever“ užitečné vychytávky jsou věci, které ocení každý. Tichý motor, který si dobře rozumí s manuální převodovkou, je také fajn, ale nekonzistentní chování zadní nápravy je u tak dobrého auta vážně... Inu, škoda.
