Živý a kultivovaný motor; hbitý a pohodlný podvozek; solidní zpracování a prostor
Nevypínatelná stabilizace; pomalá reakce na plyn; Monte Carlo jenom jako značka
Pro mikro autíčka do města mám obrovskou slabost, takže i přes skutečnost, že jsem už dříve natáčel Škodu Citigo Sport, když o konferenční stolek v redakci zacinkaly klíče od dalšího Citiga, nedal jsem kolegům šanci a hned jsem po nich chňapnul. Verze Monte Carlo se od Sportu příliš neliší, dostala stejný, o 15 mm snížený podvozek, lízátko na předním nárazníku, difuzor na zadním, spojler na víku kufru a několik rychlých pruhů a plaket, aby bylo jasné, že tohle není jen tak obyčejné Citigo
Přestože podvozek doznal oproti standardnímu Citigu snížení o 15 mm, na komfortu jízdy se to nijak negativně neprojevilo. S nerovnostmi si poradí sebevědomě, na malé auto působí velmi bytelně a neodskakuje ani nebouchá. Není vyloženě plavný, pocítíte, že je dost tuhý, což však znamená slušnou přilnavost v zatáčkách a stabilitu při vyšších rychlostech. Jeho přirozenou hravost omezuje jen nevypínatelná stabilizace, která zažehná jakoukoliv chuť odstavit zadní nápravu.
Pořád se nemohu přenést přes zklamání, že je Monte Carlo jenom značka, která kromě vizuálních vylepšení prakticky nic nepřináší. Pokud chcete chytře navržené auto do města, obyčejné Citigo postačí, jestli hledáte kapesní hot-hatch, Monte Carlo jím bohužel není, jakkoliv je s ním velká zábava. Jako základ pro ostrou verzi RS je však na dobré cestě. Stačí už jenom turbo, nějakých 120 koní, ostřejší reakce na plyn a zcela vypínatelná stabilizace. Všechno ostatní, včetně podvozku, který působí, že by klidně snesl mnohem vyšší porci výkonu, může klidně zůstat tak, jak je. Tak kdy se konečně dočkáme?
