Slušný motor; skvělé sedačky; nízký posez; atraktivní vzhled; hodně výbavy
Pomalá převodovka; nepřívětivý infotainment; zatáčení zadních kol; množství frustrujících maličkostí
Renault Mégane GT byl v minulé generaci překvapivě dobrým autem se sportovním akcentem. Jak by také ne, když šlo v podstatě o takové podladěné ereso. Nová generace Renaultu Mégane GT, podobně jako kdysi Renault Clio R.S., ovšem vyšlápla úplně jiným směrem. Pryč je jednoduchost a přímočarost, dnešní doba si žádá komplikovaná řešení, která ovšem nemusejí vždy dobře fungovat. Bohužel, to je případ i auta, na které se právě koukáte.
Určitě nelze GTčku upřít snahu zalíbit se. Pro většinu pozorovatelů bude jistě velmi atraktivní, všímavějším jedincům ale hned bude něco podezřelé. Už jen naprosto zbytečná dvojice falešných koncovek výfuků, z nichž jedna je bez okolků zaslepená a nikam nevede, dává tušit, že tohle auto k vám nebude zcela upřímné.
Bohužel nepomůže ani snaha nechat převodovku řadit po svém. Je děsně pomalá a úplně zmatená, stačilo mi odjet dvě kola na okruhu v Písku a vzdal jsem to, protože jsem na to neměl nervy. Dokonale mne ale odrovnala až skutečnost, že v omezovači převodovka sama odřadí (opět, řidič tu je jen loutka bez možnosti projevit svůj názor), ale při kickdownu ve sportovním režimu a přepnutém manuálním řazení nepodřadí. Zdaleka nejhloupější je pak funkce automatického podřazování, pokud podržíte levé pádlo pod volantem, které se údajně inspirovalo v motorsportu a které zoufale nefunguje. Launch-Control pak vše završil, když se dvakrát ze tří pokusů snažil vyplivnout vnitřnosti motoru a převodovky na silnici, soudě podle ošklivých zvuků, které auto při rozjezdu vydalo. Přitom by stačila jednoduchá věc - zahodit dvouspojku a vrátit sem manuál.
Motor je totiž celkem fajn stroj. Působí svižněji, než byste z údaje o 205 koních hádali, má v sobě takovou tu vnitřní energii, chuť do života, zároveň ale i mírnou turbodíru, která mu dodává ještě agresivnější charakter. Drží si velmi slušnou spotřebu, týdenní průměr se ustálil na 9,1 l/100 km. A hezky nazloběne sýpe! Takže vážně nechápu, proč tu zase musí znít umělé šidítko z reproduktorů, navíc absolutně nepřirozené, spíš otravně pískavé. Snažím se to vypnout, což naštěstí v menu jízdních režimů jde, ale co má sakra znamenat "Návrh zvuku motoru"? Donutilo mě to přepnout jazyk do angličtiny, protože mě vážně zajímalo, kde má tahle hloupost vzniklá překládáním od stolu kořeny. Engine Sound Design... Jak moc velcí musíte být diletantni, abyste tohle přeložili doslova? Je to zdánlivá maličkost, ale donutí vás zamyslet se nad tím, jak asi může být odfláknutý zbytek auta.
Renault Mégane GT se jako vrcholný model chlubí zatáčením zadní nápravy 4Control, které dostanete povinně. Musí se mu nechat, že do zatáčky se dokáže vrhnout opravdu ostře a vyvolá ve vás iluzi agilního auta, pokud nad řízením moc nepřemýšlíte a spíš jen tak bezhlavě kroutíte volantem. Jenže zkušenější řidič se na jeho podivné chování nikdy nemůže stoprocentně spolehnout, jelikož se ve stejné zatáčce za stejných podmínek pokaždé zachová úplně jinak. V blízkosti limitu pak nikdy nevíte, zda je pohyb zadní nápravy způsoben zásahem 4Controlu, nebo počínající přetáčivostí. Stabilizaci stejně nevypnete, dokonce ani protiprokluz, takže omotaní kolem prvního vzrostlého stromu zřejmě neskončíte, nicméně podivné a nekonzistentní chování přináší místo požitku z dobře projeté zatáčky spíš frustraci. Řízení je také takové nijaké a nic už nezachrání skutečnost, že si můžete vybrat, zda chcete tradiční mechanickou ruční brzdu, nebo elektronický systém.
Jinak má podvozek docela talent. Přehnaně tuhý není, ale vyloženě poddajný také ne. Označil bych to za zdařilý kompromis mezi přilnavostí, ovladatelností a komfortem, jenom kdyby na nerovnostech nepůsobil tak chatrným a rozklíženým dojmem. Sebemenší spára pronikne do kabiny ostrým bouchnutím, větší nerovnosti pak karoserii dokáží pořádně rozklepat a nezřídka odskočíte i pořádný kus vedle. Jistě nelze očekávat dokonalé chování za všech okolností jako u super drahých tlumičů na Méganu R.S. Trophy, ale celé to působí neodladěným dojmem, jako by technici z Renault Sportu jen nalepili plaketu na kufr...
Tím se dostávám k jádru celé věci. Vlastně kdyby tohle auto nevozilo na zádi znáček Renault Sport a nesnažilo se být tak povrchně sportovní, mělo by smysl, jelikož nabízí velmi lákavý poměr výbavy a ceny. Pokud jej budete brát za obyčejný, trochu rychlejší a vrcholně vybavený model našlapaný technologickými výstřelky, na které vás ale musím upozornit, jelikož příliš nefungují, pak vás zřejmě uspokojí. Jako lehce nabroušené sportovní náčiní pro nadšené řidiče ovšem selhává na všech frontách. Zklamání je o to větší, že se pod ním podepsala divize Renault Sport.
Motor je celkem fajn, ale převodovka kazí celý dojem. Podvozek je zprvu nadějný, ale celkově chatrný a rozklížený. Zatáčení 4Control je vyloženě nepříjemné a drobnosti jako pádla napevno, nevypínatelný protiprokluz, (natož stabilizace) a spousta dalších maličkostí neustále narušují dokonalé spojení řidiče a stroje. Prostě si nemohu pomoci, ale kdyby se v Renaultu vykašlali na vymýšlení toho, jak do auta nacpat co nejvíce nefunkčních věcí, protože se to pak snadněji prodává, mohlo to být auto nejen o mnoho lepší, ale i levnější. Jenže trh si to zřejmě takhle žádá, bohužel to jen svědčí o povrchnosti téhle doby.
