RADOSTI Skvělý poměr ceny k hodnotě, zvlášť s automatem; nízká spotřeba

STAROSTI Prostý interiér; slabší motor; podvozek je ve vysokých rychlostech nejistý

Francouzi jsou národ s dlouhou kulturní tradicí. S tradicí odlišnou od toho, nač je zvyklý malý Čech žijící ve stínu velkého Německa. Není náhoda, že francouzská auta - na rozdíl od německých a stejně jako italská - mívají to, čemu se říká charakter. Co že to ten charakter má být? To nikdo neví, ale překvapivě mnoho lidí se shoduje na jedné skutečnosti: Charakter je dán nevyvážeností auta, jeho chybami. Majitel musí přijímat kompromisy, přemýšlet, a snad právě tak naváže se svým strojem pouto. Proto německé vozy charakter nemívají, kdežto renaulty ho zpravidla rozhazují plnými hrstmi.Je bohužel těžké říci, které chyby o charakteru skutečně rozhodují. Zda si vás Mégane získá tak odhadnout neumím, ale bezcharakterní rozhodně není. Mohlo by vás zaujmout třeba ovládání rádia, na kterém napoprvé zaručeně najdete svahilštinu místo Radiožurnálu. Také uspořádání menu navigace není zrovna rájem přehlednosti.

Každopádně charakter nebývá tím, podle čeho moderní zákazník vybírá. U Laguny Francouzi zaexperimentovali s kvalitním interiérem, jenže na pohlednou karoserii už nezbylo a reakce zákazníků byla předvídatelná. Jinak podařené auto nikdo nechce. Méganu se něco podobného nesmělo stát v žádném případě, Renault proto věnoval designu exteriéru značné prostředky. Možná skutečně stvořil nejkrásnější auto ve třídě jak sliboval - to můžete rozhodnout jedině vy - jenže tentokrát pro změnu nezůstalo na kabinu.Ta je vyloženě spartánská, prostá a prázdná. Renault se rozhodl neurazit ani ty nejkonzervativnější zákazníky a postavil své auto pevně na spodní konec spektra možností, které nabitý segment C nabízí. Včetně ceny, ale o tom později. Žádné experimenty, žádná lákadla, Mégane je tak obyčejný, jak si moderní rodinné auto může dovolit. Nic na tom nezmění ani monitor s LCD displejem, který se majestátně tyčí nad palubní deskou. Je skoro škoda, že pro něj u Renaultu nenašli víc využití než jen zobrazování mapy (a menu). Je zcela jistě špatně, že nejde alespoň ružně sklopit do palubní desky. Každý nenechavec podle něj identifikuje vaše auto jako dobrý cíl.

Interiér určuje Méganu na trhu místo mezi lacinějšími auty. To jsme konec konců věděli. Francouzský stroj tu čelí útokům levných a kvalitních aut z Koreje i Japonska, jenže teď má proti nim novou velmi účinnou zbraň. Renault ji pořídil u Getragu, který podobné vybavení dodává také do BMW M3 nebo Mercedesu SLS. Jde o dvouspojkovou převodovku, schovanou za písmeny EDC (Efficient Dual Clutch - efektivní dvouspojková). Technika pod kapotou Méganu je přirozeně daleko menší než v německých sportovních autech. Má suché spojky, které dál snižují spotřebu paliva a jsou lehké. Převodovka i s ruční brzdou váží jen 82 kilogramů a Grandtour je s ní o 35 kilogramů lehčí (!) než manuální varianta.

To že dvouspojkové převodovky začalo před lety používat Porsche v Le Mans neznamená, že jsou všechny rychlé. Ospalost je EDC vrozenou vlastností a stávkování na křižovatkách vás rychla naučí používat ruční brzdu. Jakmile totiž pustíte spojku, auto začne couvat a nepřestane s tím ani když přesunete nohu na plyn. Elektronika si dá pořádně na čas, než začne opatrně reagovat. Tedy pokud se neleknete a nešlápnete na pravý pedál důrazněji, pak totiž Renault vystřelí z místa jako šíp. Není to problém, ruční brzda vše vyřeší ke spokojenosti řidiče i pasažérů, jen si člověk musí zvykat (cítíte ten charakter?). Podobně rozvážně reaguje počítač také na povely k podřazení, ať už plynem nebo pákou.Francouzská auta nikdy nebyla o spěchu, důležitý je komfort a úspornost. V obou disciplínách si Renault vede skvěle, když daleko překonává všechnu konkurenci v podobné cenové hladině. Mégane s dieselem o výkonu 110 koní žere s převodovkou EDC úplně stejně jako s manuálem. Technické specifikace udávají 4,4 litru na sto kilometrů a v reálném se jistě zvládnete udržet pod pěti litry. Této hodnotě se Kia cee´d se čtyřstupňovým automatem nemůže přiblížit, přestože v lepších výbavách nestojí o nic méně než Renault. Co se zmiňovaného komfortu týče, převodovka řadí téměř neznatelně - možná i díky své rozvážnosti. Tuto stránku věci zvládli ve Francii lépe než v Mladé Boleslavi, jejíž poslední modely s DSG a suchými spojkami nejsou tak dobré jako dřív.

Převodovka Getrag bohužel zatím nezvládá velké točivé momenty. Její nasazení zůstane omezeno na druhý nejslabší diesel v nabídce, prověřený čtyřválec 1.5 dCi se 110 koni a 240 newtonmetry. Je to dobrý motor. Umí být hlasitý, ale díky malému objemu zní jeho vrčení méně důrazně než u dvoulitrových dieselů. Právě malé jednotce patří největší zásluhy za nízkou spotřebu. Patnáctictovka se navíc hladce vytáčí až k hranici 4500 otáček za minutu, kdy převodovka sama zařadí vyšší stupeň. Ve středním pásmu má dost síly, aby vám nepřipadala slabá.Víc chtít nesmíte, Mégane je velké a těžké auto. Rozhodně dost těžké na motor o objemu 1,5 litru. Pod dvěma tisíci na zátah zapomeňte, a až seznámíte plyn s podlahou a vyženete ručičku na druhý konec otáčkoměru, zázrak se také nestane. Motor zní na plný výkon utrápeně a auto nikdy nejede doopravdy svižně. Podle čísel ukrajuje něco ze skromných výkonů také převodovka EDC, ale rozdíl bude daný pouze prodlevami při řazení. Horší výkony vám nejspíš v Méganu nebudou vadit, s ohledem na nižší výkon totiž u renaultu nastavili také podvozek auta. Mégane je pohodlný ve městě i na rozbité české silničce, ale v dálničních rychlostech nepřekypuje jistotou. Francouzské kombi není a nemá být dobrým náčiním na časté výlety za hranice dálničních limitů.Pohled do ceníku a závěr
Testovací Mégane měl nejvyšší výbavu Privilege. Možná poprvé v životě napíšu, že pokud chcete vybavené auto, příplatek patnáct tisíc oproti druhému nejnižšímu stupni Dynamique vypadá jako dobrá volba. Dostanete za něj krom automatické ztmavování vnitřního zrcátka, bezklíčové odemykání, výdechy klimatizace vzadu (u verzí s elektrickou ruční brzdou), a především lepší rádio. To je vzhledem k ceně slušný výčet. Pokud opravdu chcete navgaci, také ona vypadá za 15 500 korun jako dobrý obchod. Přinejmenším v Praze se software TomTom orientuje bez problémů.

Objektivně vzato není Renault Mégane zvlášť skvělý. Nejen že najdete konkurenty, kteří ho překonají v některých disciplínách. Segment C nabízí i několik celkově lepších aut za podobné peníze. Jenže to platí pouze pokud nechcete automatickou převodovku. Renault si za ni nechá zaplatit třicet tisíc korun, stejně jako chce Kia za svůj předpotopní čtyřstupňový automat. Nejen to: zatímco špatně vybavená Octavia s písmeny TDI DSG stojí téměř šest set tisíc, Mégane v nejvyšší výbavě Privilege vyjde se 110 koni a dvěma spojkami 509 900 korun. Bez slevy. U Renaultu můžete připlatit značné sumy za xenonová světla nebo kožená sedadla, ale jinak dostanete za půl milionu plně vybavené kombi s naftovým motorem a s automatem. S dobrým automatem. Nic takového vám jinde nedají.

Martin Plaštiak