V našich končinách nejsou užitková vozidla s otevřenou korbou zrovna dvakrát populární, na rozdíl třeba od USA, kde tvoří nedílnou součást americké ekonomiky. Vždyť třeba Ford F-150 je dlouhodobě jedním z nejprodávanějších automobilů světa vůbec. Přesto evropské automobilky poslední dobou rozšiřují svoje portofolio právě i o tento druh auta, jelikož i Evropané začínají přičichat k americkému životnímu stylu.
Většina z evropských automobilek nevyrábí svůj vlastní pick-up, ale přebírá již existující, nejčastěji japonský produkt. Naposledy využil francouzský Renault svého aliančního spojení s Nissanem a stvořil model Alaskan. Tedy stvořil. Vlastně ho jednoduše celý převzal. Na první pohled poznáte nejen totožné proporce, ale celé díly. Až na přední partie je totiž Alaskan zcela totožný s dárcovskou Navarou. Musím však říct, že se mi líbí o něco více Alaskan kvůli troše francouzské elegance, která japonskému designu prostě chybí.
Uvnitř jsou změny ještě sporadičtější než zvenku. Kromě znaku na volantu je totiž všechno naprosto stejné s Navarou – dokonce volant samotný, kaplička přístrojů, palubní deska, multimediální systém, tlačítka, sedačky... zkrátka úplně všechno. Vadí to však něčemu? V zásadě nikoliv. Tlačítek na volantu je sice víc, ale jsou přehledná, ovladače na palubní desce taktéž a multimédia oproti francouzskému systému využívají fyzických tlačítek. Možná nemají nejkrásnější grafiku, ale nabídka je logická. V interiéru se zkrátka neztratíte.
Trochu zklame „plasťákové“ zpracování interiéru. Amarok nebo Ranger přece jenom nepůsobí tak lacině. Co do prostoru je vpředu všechno v pořádku a za volantem se usadíte celkem pohodlně, vzadu je to ovšem trochu horší. Krátká a plochá lavice unavuje hýždě, místa na kolena také není dost a kvůli střešnímu oknu nezbývá mnoho prostoru na hlavu. Zato ložná plocha potěší. V základu nabízí jenom po hranu korby monstrózních 1 170 litrů objemu, s příplatkovým hard-topem, který s cenou 74 372 korun v peněžence docela pocítíte, potom ještě zvyšuje celkový objem. A přináší i trochu bezpečí pro váš cenný náklad.
Pod kapotou pracuje stejná paleta motorů Nissanu, tedy čtyřválcový turbodiesel o objemu 2,3 litru ve dvou výkonových nastaveních – 160, resp. v tomto případě 190 koní. Převodovky jsou taktéž totožné, na výběr je šestistupňový manuál a konvenční sedmistupňový automat. Řadí trochu rozvážně, ale nikterak nezaostává a dokonale doplňuje charakter turbodieselu. Automat s sebou přináší ještě jednu výhodu – pokud nesnášíte stop/start systém, na rozdíl od manuálu vás tady obtěžovat nebude.
Motor se hbitě sbírá z nízkých otáček a víc jak dvoutunový kolos dokáže hodně slušně rozpohybovat. Zároveň nespořádá příliš mnoho paliva. Dokonce se můžete přiblížit poněkud optimistickým oficiálním údajům 8,7 l/100 km ve městě, 5,9 litru mimo město a 6,9 litru v kombinovaném cyklu. Městský provoz zvládnete při použití výpadovek kolem rovných devíti litrů, maximálně za deset, volným tempem za městem se vejdete do sedmi litrů. I díky tomu, že při 100 km/h udržuje motor na sedmičku pouhých 1 750 otáček.
Vysoká hmotnost, rámová konstrukce a balonové pneumatiky nejsou zrovna ideální ingredience pro řezání zatáček, Alaskan rozhodně nepůsobí nebezpečně. Naopak za jeho volantem se budete cítit velmi příjemně. Tužší řízení s hydraulickým posilovačem vás navrátí do starých časů, kdy volant k řidiči barvitě promlouval o situaci pod předními koly, pomalý převod vás ale ihned obere o přesné vedení stopy. Jako s každým pick-upem musíte před každou zatáčkou trochu přemýšlet a hlavně najíždět zdrženlivě.
Podvozek toho však snese poměrně hodně a zásadní problém nenastane ani při ostřejším průjezdu zatáčkou. Hlavní je na poměry pick-upů komfortní naladění podvozku, který sice prozrazuje svoji příbuznost s koňským povozem, takže neustále cítíte jemné otřesy a vibrování, přes nerovnosti však můžete doslova přelétávat. V terénu se potom díky poctivé výbavě sestávající z přepínatelné čtyřkolky, redukční převodovky a uzávěrky zadního diferenciálu (příplatek 17 000 korun bez DPH) rozhodně neztratí.
Našňořené vizáži navzdory tohle auto rozhodně není žádná měkkota, ale poctivý pracovní pick-up, který odveze cokoliv a hlavně kamkoliv. Rozhodně boduje elegantním vzhledem, schopnostmi v terénu a silným motorem s příjemným automatem, naopak trochu zklame nepříliš krásný vnitřek a menší místo na zadních sedadlech. Sečteno a podtrženo: Na svoji konkurenci však dýchá hodně nepříjemně.
Ranger možná nabídne naftový pětiválec a Amarok dokonce šestiválec, v obou případech minimálně se třemi litry objemu, Alaskan ovšem výkonově ztrácí jenom zanedbatelně a navíc potěší příznivou spotřebou. Renaultu se zkrátka tenhle obchod s Nissanem nanejvýš vyplatil, jelikož dostal už takhle velmi povedený pick-up, který jenom učinil, alespoň mým pohledem, trochu hezčím. A ještě se pěkně jmenuje...
