Rozhodli jsme se redakci Autowebu vybrat deset nejlepších motorů a vy už znáte výsledek. Překvapivě to bylo snadné rozhodování, i díky tomu, že jsme se nevázali pouze na pohonné jednotky, které jsou aktuálně v rámci současný aut.
Ale že jsme mohli a vybírali jsme i agregáty, které už se neprodávají. Tím narážím hlavně na našeho pomyslného vítěze, atmosférický řadový šestiválec 3,2 litru od BMW, který znáte například z poslední šestiválcové M3. Ono těch „starých“ motorů by tam bylo víc.
Tak třeba dvoulitr z Mitsubishi Lancer EVO 9. Neskutečné, že z motoru, který má objem jako výhodné balení pomerančového džusu, lze celkem jednoduchými úpravami vydolovat nějakých 400 koní. A motor při správném zacházení drží, to co na Evu odejde jsou spíše diferenciály.A nebo boxer EJ od Subaru, s tím je to podobné jako s bavoráckým šestiválcem. Subaru ho ladilo asi dvacet let, odstranilo mouchy, zvýšilo objem, přidalo turbo. Svým způsobem stále surový, nicméně prověřený a potentní motor. Říkám si ale, jak bych na tom byl s volbou, pokud bych mohl volit jen a pouze moderní pohonné jednotky, které jsou teď na trhu. A ono by to nebylo zase tak zlé…
Hned jen tak od boku vypálím „přeplňovaný pětiválec 2,5 litru od Audi.“ Moc se mi líbí jeho charakter, zvuk, síla. Opravdu jedinečný motor, a když bych si ho představil v malém autě se sportovním diferenciálem (což je trochu problém, protože s tím jdou ve „skutečném quattru“ do páru jen podélně uložené motory), vidím nejlepší sportovní kompakt dneška.
Vrátím se ještě k Subaru, protože u něj se mi líbí boxer diesel. Tím, jak se dá vytáčet, jak se s ním dá řidičsky pracovat, tím, že i s naftové čtyřkolky umí udělat zábavné auto.
Musím se také zmínit o benzínových osmiválcích od Mercedesu. Těch nových, které si i s přeplňováním dokázaly podržet charakter atmosférických jednotek – tak moc dobře, že mne ze začátku pěkně oblafly.Opravdu na zadek jsem si sedl z motorů od Mazdy. Jejich turbodiesel je super, ale atmosférický benzínový dvoulitr? Technologie Skyactiv podle mne hraničí s černou magií, ten motor, to je lahůdka. V dnešní době se držet atmosférického plnění v kombinaci s benzínem, navíc s vynikající spotřebou… A ten charakter? Vážně, moc se mi tenhle motor zamlouvá.
Uměl bych se rozplývat i nad naftovým osmiválcem od VW, třeba v „Turkovi“ mne oslnil, a asi bych klidně oželel V12 TDI (pokud se vůbec ještě prodává) v Audi Q7. Macek, ale to je asi tak všechno. A podobně vnímám i třikrát přeplňovaný diesel od BMW v M550d. Silný, opulentní, ale… mým pohledem tak trochu zbytečný. Mne stačí 530d, pokud budu mluvit o pětkové řadě.
V závěru prohlásím, že jsem spokojený, začal jsem totiž psát tenhle text s podezřením, že hledat dobrý motor v dnešní době budu jen velmi těžko. Nechtělo se mi psát o malých přeplňovaných motorech, nezajímají mne tříválce s objemem zmrzlinového kornoutu, jakkoli mohou být sofistikované, účinné, úsporné a pokrokové. Z konstrukčního hlediska jim chybí síla a pokud já osobně řídím auto, potřebuji vědět, že mám pod kapotou dostatek výkonu. Kdyby nic jiného, tak pro bezpečné předjíždění. Není nic depresivnějšího, než když jedu v hatchbacku s plným kufrem a rodinou vedle sebe a mám, s otáčkoměrem v komatu a plynovém pedálu na zemi, problém předjet do kopce dýchavičnou Avii.
DOPORUČUJEME: 10 nejlepších motorů podle Autowebu
Mrzí mne, že se musím rozloučit s dvoulitrovým čtyřválcem v Renaultu Clio RS, ale jsem stále rád, že některé automobilky nepodlehly (a nebo ano, ale i si drží další alternativy) a vyrábí silné, poctivé a charismatické pohonné jednotky.
