Prezident? Ehm… V našich končinách velmi často skloňované slovo, často ve spojení s vulgární mluvou. S pročínskou politikou. S nenávistí. S podezřením na vlastizradu/korupci/demenci/cukrovku / vazby na kmotry. Nikdy ne s upřímností. S čestností. S charakterem. S pokorou.
Nejsem příznivcem politických debat, tedy přesněji řečeno jednostranných vyjádření na internetu ve formě osobního blogů, na který se pak snese smršť nenávistných komentářů.
Každopádně pokud zmiňuji v titulku prezidenta, nemyslím tím prezidenta naší země, ale jiného prezidenta, charakterního, oddaného, statečného a – jakkoli je Asiatem, tak ideově má rozhodně k Číně dál než zapšklý a nerudný stařec.
Tím prezidentem je Akio Toyoda, nejvyšší muž japonské automobilky Toyota. Muž, který se osobně vložil do prezentace nového produktu, nového automobilu bez ohledu na to, že – navzdory očekávání nemusí jít nutně o úspěch. Toyota Supra je fenoménem už dlouhé dekády, lidé Supru milovali a milují, sága Rychle a zběsile povýšila Toyotu Supra na modlu, a to doslova. Výroba Supry byla ukončena už před lety a po dlouhém, velmi dlouhém čekání je tady nová reinkarnace a vedle ní stojí samotný prezident automobilky, který s modelem spojuje své jméno, svou osobu.
Stará Supra se mi líbila, ta nová, zatím podle fotek ani ne, připomíná mi svými organickými tvary Hyundai. Vlastně jen tuším, co má nová Supra pod kapotou, ale bez ohledu na to, že mé osobní preference směřují k jinému výrobci sportovních aut a Toyota není šálkem mého saké, je mi Supra sympatická a prezident Toyoda také.
Ne tím, že závodí, že má rád auta, že nelže, že nepomlouvá konkurenci. Že nezesměšňuje novináře. Tedy že se nechová tak, jak my jsme od prezidenta zvyklí. Ale tím, že se osobně podílí na vývoji auta. Že sám sedá za volant a prohání se Severní smyčkou. Že se osobně angažuje. Kolik vedoucích automobilek by tohle mohlo říct? Mám obavu, že prsty jedné ruky by mi pro evidenci takových stačily.
