Důvodů, proč jsou dieselové motory úspornější, je hned několik. Zaprvé, efektivita pístového spalovacího motoru roste s jeho kompresním poměrem. Zatímco benzínové motory mají kompresi zhruba mezi 8 až 11,5 : 1, dieselové motory potřebují vyvinout daleko vyšší teplotu, aby došlo ke vznícení směsi, takže jejich kompresní poměr se pohybuje od 15 do 21 : 1.
DOPORUČUJEME: Speciál o ojetinách - jak správně koupit ojeté auto
Zadruhé, dieselové motory nemají čerpací ztráty. Diesel saje neškrceným sáním stále stejné množství vzduchu - jeho výkon se řídí množství vstříknuté nafty. Z toho důvodu je výhodný pro částečné zatížení, na rozdíl od motoru benzínového, kde je při částečném zatížení sání zúženo škrtící klapkou a tudíž se zvyšují jeho ztráty. Z toho vyplývá, že diesel nejlepších výsledků dosáhne v situacích, kdy může často běžet na částečné zatížení.
Do srozumitelného jazyka přeloženo - silný motor v malém autě. V praxi se pak stává že například motor 1.3 CDTI zamontovaný do obyčejné Astry, který se v provozu musí namáhat, aby s autem trochu hnul, má ve výsledku stejnou reálnou spotřebu, jako devatenáctistovka, která většinu času jede jen na částečné zatížení.Třetím a velmi důležitým důvodem, který si ovšem málokdo uvědomuje, je nafta samotná. V jednom litru nafty je totiž uloženo daleko víc energie, než v jednom litru benzínu. Nafta má o 15 až 20 % vyšší hustotu a tím pádem je i znatelně těžší než benzín. Kdyby se spotřeba měřila na kilogramy, místo na litry (což by bylo z fyzikálního hlediska logičtější), diesely by podstatnou část svého náskoku ztratily.
Když je tedy vznětový způsob tak efektivní, proč se nedělají vznětové motory na benzín? Ony se dělají, jenže je to dost nevýhodné. Benzínu se totiž do samovznícení moc nechce. Motory schopné spalovat benzín vznětovým způsobem najdete především ve vojenských strojích (logicky - musí být schopné fungovat téměř na cokoli i když náhodou nafta dojde). Umí jezdit na naftu, benzín, kerosin, letecký petrolej... Mají buď stavitelný kompresní poměr, nebo ho mají nastavený na velmi vysokou hodnotu a rozdílná paliva řeší rozdílným časováním vstřiku.Potíž je ovšem v tom, že benzín, když už vzplane, shoří velmi rychle. Přibližně v polovině zdvihu pístu už všechen benzín vyhoří a tlak neroste. V klasickém zážehovém motoru to není problém, protože hoření benzínu se postupně šíří od svíčky spalovacím prostorem, zatímco u nafťáku začíná hoření plošně. Výsledkem spalování benzínu vznětovým způsobem je malý výkon a velmi tvrdý, nekultivovaný chod.
Automobilky nicméně se vznětovými motory na různá paliva experimentují (například Mercedes, Lotus nebo Volkswagen) a třeba se jich někdy v sériové výrobě dočkáme.
Honza Koubek
