Pozor na adaptivní tempomat, nelze se na ně spolehnout stoprocentně, protože motocyklistu jsou schopny přehlédnout a dokonce zareagovat přidáním plynu. Vyplynulo to z testu šestice automobilů, který provedl nizozemský automobilový institut RDW.

O tom, že právě aktivní tempomaty, dodržující nastavenou rychlost a za pomaleji jedoucím vozidlem automaticky přibrzďující, představují základní techniku budoucích autonomních automobilů, není třeba nikoho příliš přesvědčovat. Jsou tedy základním stavebním kamenem, na němž se staví ostatní elektronické systémy. Jakmile tento nefunguje jak má, je zle.

A to opravdu je, jak ověřil nizozemský RDW. Ten testoval po dobu šesti dnů aktivní tempomaty vozidel Jeep Grand Cherokee, Hyundai Ioniq Electric, Volvo V40, VW Golf Variant, Tesla Model S a Škoda Octavia. Výsledky jsou varující.

Jakmile motocyklista nejde samotným středem vozovky, nemusí být elektronikou vozu detekován. Systém je pak nespolehlivý a je schopen stejně tak najednou brzdit, jako zrychlovat. Dokonce k tomu docházelo, i když byl motorkář mimo střed vozovky jen o 1,2 metru.

Vzhledem k tomu, že jezdit s jednostopým strojem středem vozovky s hrboly po vyjetých nákladních vozech je stejně nebezpečné jako ve vyjetých kolejích po bocích, nezbývá jezdcům než volit dráhu podle stavu vozovky. Ne podle toho co je logické, či dobře „čitelné“ pro elektronické systémy, ale konec konců i oči řidiče.

Berte proto v potaz fakt, že motorkáři nemohou leckdy jinak než kličkovat mezi hrboly, vyjetými kolejemi a dírami ve vozovkách. A jak vidět, ani na adaptivní tempomat v tomto směru plné spolehnutí není na místě.