Musím přiznat, že je mi Peugeot 308 velmi sympatický. Po dlouhé době strádání totiž automobilka opět vypustila do světa opravdu zajímavý a především schopný hatchback, který umí zatopit těm nejlepším. Konečně je to auto, které si můžete bez výčitek koupit. Ještě víc mne však těší skutečnost, že se Francouzi znovu našli v oboru, kterému počátkem devadesátých let rozuměli nejlépe - stavbě výtečných ostrých hatchbacků.
Bývá zvykem, že automobilky nabízejí dvě různě ostré verze svých mainstreamových modelů. Výjimkou není ani Peugeot, který prodává taktéž dvě varianty modelu 308 - slabší GT s 205 koňmi a silnější GTi s 270 koňmi. Dnes tu máme po mírném faceliftu omlazenou první verzi. Od ostřejšího sourozence ji nepoznáte snadno. Obě auta vypadají až na několik drobných detailů v podobě jiného tvarování nárazníků, jiného designu kol a spojleru na víku kufru hodně podobně. Zcela bezpečně poznáte slabší verzi od silnější podle výfuků. Zatímco GTi se pyšní dvojicí pěkných kulatých koncovek, GT se by se za svoje dva falešné rámečky mělo spíš stydět...
Rozhodně se nemusí krčit v koutě za to, jak vypadá uvnitř. Dlouhodobě se mi interiér třistaosmičky líbí, přestože někomu může připadat divný a jinému zase neprakticky vymyšlený. Architektura s vysoko posazenou kapličkou přístrojů a titěrným volantem opravdu nevyhovuje každému, já jsem si však zvykl celkem rychle, takže si užívám zajímavých budíků s protisměrným otáčkoměrem jako v Aston Martinu, krásných hliníkových detailů v rámečcích klimatizace nebo téměř sošné hlavice řadicí páky. Teď v zimě sice pekelně studí, ale vypadá krásně.
Pěkná je i minimalistická palubní deska a o něco hezčí je po faceliftu i grafika infotainmentu. Multimediální systém je stále čistě dotykový, a to včetně ovládání klimatizace, faceliftem ovšem výrazně zrychlil, takže dotyková obrazovka už není tak otravná jako dřív. Fyzická tlačítka by se ovšem stále hodila, zvlášť když víte, že v chudší výbavě (alespoň před faceliftem) existovala. Rozhodně si ovšem nemohu stěžovat na prostornost. Vpředu je všechno v pořádku, vzadu to sice není na nějaké velké roztahování jako v Golfu, ale dva dospělí si nemohou příliš stěžovat, a zavazadlový prostor překonává standard třídy.
Přední kapota skrývá přeplňovaný čtyřválec 1.6 THP, který najdeme i v nejostřejším GTi, tady je podladěný na 205 koní a 285 Nm. Oproti výbušnému charakteru silnějšího sourozence je ovšem tenhle motor trochu bez chuti do života. Autem hýbe dost otupěle a celkově se chová jako po nočním flámu. Zátah po roztočení turba je vlažný a příliš se mu nechce do otáček, ačkoliv v omezovači při 6750 otáčkách příjemně zaštěká. Ani řazení není zrovna nejpřesnější a při rychlejších změnách převodů zadrhává. Dynamice nepomáhá ani relativně nakrátko odstupňovaná převodovka. Auto zkrátka nepůsobí dojmem, že by mělo přes dvě stě koní.
Dobrou zprávou je, že přeplňovaná šestnáctistovka příliš nežere. Městský režim kolem devíti litrů není sice žádný zázrak, ovšem šest litrů volným tempem po okreskách je slušné skóre. Pokud se ovšem rozohníte, musíte počítat s hodně mdlou odezvou plynu. Trochu pomůže přepnutí do dynamického režimu, jenže to se rozezní absurdně přehnaný umělý zvuk z reproduktorů. Ještě docela uvěřitelné bručení koncernových vozů vzdáleně připomínající chrapot sání zvládnu, jenže tohle je vyloženě otravné bzučení, které nemá s motorem nic společného.
Přitom sportovní režim má pozitivní vliv na odezvu i tak přesného, rychlého a vyváženého řízení, navíc ještě umocněného malým průměrem volantu. Získá navíc akorát příjemně tuhý odpor. Další zásadní změny v ovladatelnosti nenastanou, adaptivní podvozek Peugeot nenabízí. A možná je to dobře, jelikož ještě tužší odpružení by už bylo příliš. Hladký asfalt zvládají tlumiče velmi dobře, nabízejí dostatek přilnavosti a podvozek je navíc dokonale neutrálně vyvážený. Oproti divoce přetáčivému GTi dost nuda, takže snadno vypínatelná stabilizace přijde trochu vniveč, jenže umírněné chování k téhle slabší verzi tak nějak patří.
Horší je jízda po hrbolaté silnici. Podvozek rázem začne odskakovat a i nejmenší nerovnosti se přenášejí do karoserie za doprovodu ošklivých bouchanců. Přitom silnější verze na větších kolech funguje opravdu dobře. Pokud tedy čekáte, že umírněnější GT bude i pohodlnější, jste na omylu. Komfortu si neužijete jak na panelové dálnici nebo městské dlažbě, tak ani zaplátované okresce, kde se potřebujete na podvozek spolehnout nejvíce.
Gétéčko je sympatický warm-hatch, který dokazuje, že Francouzi stále umějí stavět auta s příjemně sportovním nádechem. Elegantní sáčko s nenápadně sportovním střihem mu opravdu sluší, uvnitř vypadá jako žádné jiné auto na trhu a neztratí se ani po praktické stránce. Jenže není zrovna rychlé, podvozek nenabízí velké vzrušení a hlavně nefunguje na rozbité cestě. Mám takový pocit, že je to snad osud "polovičně" sportovních verzí mít několik docela zásadních chybiček. Mégane GT je oproti R.S. vyloženě špatné auto, Golfu GTI oproti Clubsportu chybí vzrušení a stejně tak 308 GT působí oproti GTi trochu nedotaženě. Vlastně tak to má být.
Pokud disponujete částkou, která vám pořídí vrcholnou verzi Peugeotu 308, jednoznačně sáhněte po ní, jelikož je to auto schopné vypráskat i naprostou špičku. Peugeot 308 GT je oproti tomu spíš pěkné a svižné auto, od kterého nesmíte očekávat vysoké sportovní nároky. Potom bude docela příjemným společníkem.
