Z dotazů vyplynulo, že určování viny na takové nehodě je dopravní policií určováno schématicky jako jednoznačná vina řidiče, který odbočoval doleva. Právní úprava však na otázku viny u takové nehody dává odpověď méně jednoznačnou.

Nejprve citace příslušných ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu,:

㤠21

Odbočování

(1) Při odbočování na křižovatce nebo na místo ležící mimo pozemní komunikaci musí řidič dávat znamení o změně směru jízdy; při odbočování nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním a musí dbát zvýšené opatrnosti.“

§ 17

Předjíždění

(5) Řidič nesmí předjíždět

e) dává-li řidič vpředu jedoucího vozidla znamení o změně směru jízdy vlevo a není-li možné předjetí vpravo nebo předjetí v dalším volném jízdním pruhu vyznačeném na vozovce v tomtéž směru jízdy.“

Dopravní policie, která řeší dopravní nehody, posuzuje nehody často tak, že řidič odbočující doleva porušil svou povinnost dle shora uvedeného ust. §21 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., neboť tím, že odbočoval v okamžiku, kdy byl předjížděn, ohrozil řidiče jedoucího za ním a nedbal zvýšené opatrnosti.

Takový závěr však není v souladu se ostatními ustanoveními, jmenovitě se shora uvedeným §17. Tato ustanovení ve skutečnosti tvoří uzavřený celek a řeší komplexně všechny situace ve všech jejich odstínech.

Základem posuzování viny na nehodě je zjištění, ve kterém okamžiku započal řidič, který odbočuje, svůj odbočovací manévr a začal blikat (dal znamení o změně směru jízdy vlevo). V okamžiku, kdy takové znamení dal, již žádný řidič vozidla za ním nesmí začít předjíždět a pokud začal a dojde ke střetu, je viníkem nehody řidič vozidla, který začal předjíždět, neboť porušil svou povinnost nezačít předjíždět v okamžiku, kdy vozidlo před ním již dává znamení k odbočení vlevo. Jakékoli jiné posouzení nehody v této podobě je v rozporu s ust. §17 zákona č. 361/2000 Sb.

Aby bylo možno hovořit o vině řidiče, kiterý odbočoval doleva, muselo by se jednat o situaci, kdy začal odbočovat v okamžiku, kdy již byl předjížděn. Pokud se tedy řidič odbočujícího vozidla podívá do zrcátka a vidí, že je předjížděn zleva, může sice začít blikat, ale již nesmí odbočit, a to až do okamžiku, kdy jej předjede to vozidlo, která jej započlo předjíždět před tím, než začal blikat.

Praxe samozřejmě tak jednoduchá není. Úhelným kamenem bude zejména prokazování, jestli řidič blikal již v okamžiku, kdy začal být předjížděn anebo začal blikat až potom. V případech tvrzení proti tvrzení může pomoct postavení vozidel po nehodě, resp. zjištění, které vozidlo trefilo které a jakým způsobem, z čehož lze dovodit některé skutečnosti, ale hlavní důkazní tíha bude na svědcích.

JUDr. Tomáš Beran