Kia v pátek představila dvě novinky ve svém portfoliu. V obou případech šlo o crossover, tím ale veškerá pojítka mezi oběma modely končí. Zcela nová generace modelu Soul spadá do segmentu malých crossoverů (B-SUV) a je určena především do města, kde se pokusí zaujmout spíše originálním vzhledem než svými terénními schopnostmi – roztáčí totiž výhradně přední kola.Design hrál při vývoji auta velkou roli a do značné míry navazuje na první generaci. Přestože hranaté rysy jsou podobné a auto si správně zařadíte do škatulky „Soul“, je ten nový alespoň mým pohledem ještě o kus povedenější. Mezigeneračně narostl do všech stran, délka činí 4140 mm, šířka je rovných 1800 milimetrů a výška 1593 mm. Zvětšil se i rozvor na současných 2570 milimetrů. To naznačuje více prostoru pro posádku i zavazadla, pro ty je konkrétně vyhrazeno 354 litrů, se sklopenými sedadly naroste kapacita na 1367 litrů. Kia představila v Chicagu koncept Track'sterNabídku motorizací pokrývají jen dva agregáty – benzínový a naftový, oba mají objem 1,6 litru a výkon 132, respektive 128 koní. Pro oba zároveň platí spojení buď se šestistupňovou manuální, nebo automatickou převodovkou. Já jsem pro krátké seznámení sáhl po benzínu s manuálem a moje první dojmy byly rozhodně pozitivní. S předchozí generací jsem se nesvezl, ale ta nová patří k těm autům, která fungují ve všech podstatných ohledech tak, jak mají. Stačilo mi ujet pár desítek metrů, přejet železniční koleje, vykroužit první oblouk a věděl jsem, že tohle auto rozhodně nebude špatné.

Střecha (a zrcátka) můžou být v jiné barvě než zbytek karoserie. Cool.Není to náhoda, Soul jezdí na podvozkové platformě aktuálního cee’du, odkud bere schopnost dobře filtrovat nerovnosti a zároveň ochotně zatáčet. Benzínová šestnáctistovka nemá s lehkým autem moc práce a ráda se žene do otáček. To ostatně potvrzuje můj dvacetikilometrový okruh, který jsem zdolal s průměrnou spotřebou dvanáct litrů na sto a vážně se u toho bavil. Trochu zvláštní mi přišlo jen řízení s nastavitelným odporem posilovače, které je v nižších rychlostech okolo středové polohy neurčité bez ohledu na zvolený režim.Výraznější námitky jsem po krátké jízdě neměl ani k interiéru, který má pár „funky“ prvků jako reproduktory trčící z palubní desky, ale jinak je docela umírněný a ergonomicky dobře zvládnutý. V příplatkové výbavě nechybí některé prvky z prémiových modelů, vyhřívaný volant nebo automatická klimatizace asi nepřekvapí, ale ventilovaná přední sedadla v této třídě rozhodně nejsou obvyklou výbavou.

Po krátkém seznámení s autem bude v nejbližších týdnech následovat také plnohodnotný redakční test, pokud vás tedy nový Soul zajímá, budeme se mu rozhodně věnovat. No, a pokud vás zajímá omlazená Sportage, pak jsou následující řádky určeny právě pro vás.

Na našich silnicích není Sportage neznámým pojmem, v daném segmentu (C-SUV) je téměř každé desáté auto v Česku právě crossover od Kie. A častou volbou kupujících bývá i teď, po čtyřech letech na trhu a krátce před faceliftem, což více než jasně potvrzuje oblíbenost modelu. Kia Sportage 2011 2.0 CRDI 135 kW 4x4Rozeznat zvenku modernizovaný kus od toho stávajícího, ale není vůbec snadné. Designéři se drželi hesla “neopravuj, co není pokažené”, takže se změny omezily na jinou mřížku chladiče, v nabídce jsou nová litá kola a přibyly čtyři odstíny laku. To zároveň znamená, že pokud vám Sportage neparkuje před domem, nejspíš ji od té nové nerozeznáte. Nejjednodušší je podívat se na zadní světlomety, které dostaly dnes už téměř povinnou LED techniku.

Uvnitř konečně přichází na řadu změny nejen kosmetické, ale také ty užitečné v každodenním provozu. Palubní deska je vyrobena z nového materiálu, který má být měkký a zároveň schopný odolat poškrábání. To první můžu potvrdit, to druhé už pochopitelně nikoli. Celkově Kia zapracovala na zlepšení použitých materiálů a navrch přepracovala vzhled palubních přístrojů, kterým dosud vévodil obří tachometr s menšími ukazateli po stranách. V modernizované verzi jsou oba ukazatele rovnocenné, mezi nimi pak našel místo barevný displej palubního počítače.Pár změn se událo také pod povrchem, kupříkladu převodovka je namísto horního uchycená připevněna napříč, hnací hřídel je symetrická a čelní sklo dostalo dodatečnou izolační vrstvu. Cílem bylo zvýšit komfort na palubě, omezit vibrace, snížit hluk, celkově udělat auto příjemnějším. Střídání stráží proběhlo u benzínového dvoulitru CVVT, který nahradil nový agregát 2.0 GDI, zbytek motorizací zůstává beze změn.

Od teorie rovnou za volant. Já jsem sáhl po naftovém motoru, a to ani ne tak kvůli osobním preferencím, ale protože mě zajímalo, nakolik jsou tvrzení o lepším komfortu pravdivé. Během krátké projížďky asi nelze vyřknout definitivní ortel, ideální by bylo mít na místě i předchozí verzi a porovnat obě auta na stejné silnici, na nic takového však bohužel nedošlo. Mám ale za to, že rozdíl je citelný, i když už je to nějaký pátek, co jsem starou Sportage řídil. Podvozek se nenechá vyvést z míry ani hlubšími výmoly, a pokud netrefíte opravdu hlubokou díru, je velmi tichý i na sedmnáctipalcových kolech.