BMW 1 je mezi námi už dvacet let a zprvu se nabízelo ve čtyřech různých karosářských verzích včetně dvoudveřového kupé i kabrioletu. Ty se nicméně s příchodem druhé generace osamostatnily a tvořily novou řadu 2. Evoluce nastala i s nástupem novějšího provedení označovaného jako F40, kdy se z nabídky vytratila třídveřová varianta a zároveň kompaktní hatchback přešel na pohon přední nápravy. Naproti tomu nejnovější vydání zůstalo ve změnách střídmější, a to je vlastně dobře.
Dalo by se říct, že jde o jakousi modernizaci, ačkoliv technologicky je zas o krok dál. Rozměry se totiž až tak neliší, i když to na první pohled tak nevypadá. Do délky si BMW 1 polepšilo o zhruba pět centimetrů a pár čísel si přidalo i ve výšce, rozvor a šířka nicméně zůstaly stejné. Tomu odpovídá také objem zavazadlového prostoru, který činí shodných 320 litrů a po sklopení zadní lavice 1200 litrů.
Zúžením světlometů, zploštěním přídě a zmenšením ledvinek designéři docílili toho, že auto vypadá širší, nižší a tím i sportovnější než předchůdce. Patrné je to především při pohledu z boku. Viditelnou úpravou prošla i záď vozu, za mě ovšem nepůsobí tak agresivně jako předtím.
Zásadní je ovšem to, co není vidět na první dobrou. Německý hatchback posouvá své hranice a cílí především na zlepšení jízdních vlastností. Přepracovány byly klíčové části podvozku, což mělo vést ke zvýšení tuhosti a zároveň i stability. Nové jsou například tlumiče i stabilizátory na obou nápravách, přibyla výztuha v motorovém prostoru a díky novým držákům hydraulických silentbloků z hliníku došlo rovněž ke snížení váhy.
Co ovšem zůstalo takřka neměnné, je výčet motorizací. Jen rovnou zapomeňte na manuální převodovku. S příchodem čtvrté generace se jedničkové „bávo“ dodává výhradně s automatem. A to i u základní patnáctistovky 116. Možná vás název trochu mate a čekali byste za číselným označením ještě písmeno „i“, jak bylo u benzinových pohonných jednotek zvykem. To nicméně už neplatí, neboť íčko si nově automobilka schovává pouze pro elektromotory. Tady je ale zatím nehledejte.
Zážehový tříválec o výkonu 122 koní doplňuje ještě silnější provedení s téměř 50 koňmi navíc, které zvládne zrychlit na stovku o dvě vteřiny rychleji, konkrétně za 7,8 sekund. Vedle toho je k mání ještě benzinový dvoulitr. Ten se pojí pouze s pohonem všech kol a je k dostání ve dvou verzích. Slabší má k dispozici 218 koní a skrývá se pod označením 123 xDrive, silnější varianta M135 xDrive jich má rovných tři sta, a jelikož jde o sportovní provedení, má v základu nejen řadu doplňků, ale i adaptivní podvozek. Je také přeborníkem v dynamice. Z nuly na sto to vytáhne pod pět vteřin.
Výběr doplňuje ještě naftový čtyřválec o objemu dva litry. Momentálně se nenabízí jinak než s poháněnou přední nápravou, lze však vybírat mezi výkony 150 a 163 koní. Za zmínku stojí také jejich spotřeba. Výrobce u nich udává 4,6 a 4,3 litru. Ne, nespletl jsem se, výkonnější provedení je opravdu papírově úspornější, jelikož využívá mild-hybridní technologii.
Je na čase se podívat, co novinka od bavoráku umí. Nejprve se mi dostalo do rukou v podstatě to nejlepší, co můžete dostat - BMW 1 M135 xDrive. V galerii ho poznáte podle matné modré barvy, na silnici pak podle odlišného tvarování spodní části předního nárazníku, ledvinek s horizontálně vedenými lištami a také čtyř koncovek výfuku i zadního spoileru. Prostě krásná „specka“, do které budete chtít obléknout i ostatní verze. A díky paketu taky budete moct.
V základu má sportovní volant, výrazně tvarovaná sedadla, řadu bezpečnostních asistentů, větší osmnáctipalcová kola, ale hlavně již zmiňovaný sportovní podvozek, který se dokáže automaticky přizpůsobit stavu vozovky a jízdnímu stylu řidiče. Oproti standardnímu provedení je snížený o osm milimetrů.
Už po pár metrech a překonání prvních hrbolů bylo jasné, že tenhle bavorák je poměrně tuhý. Než jsme se dostali za Prahu, třikrát jsme zakleli a dvakrát výrobce prokleli. Některé nerovnosti jsou totiž nejen slyšet, ale i cítit. Jenomže pak přišly na řadu okresky a kompaktní hatchback ukázal, v čem tkví jeho podstata. V každé zatáčce se pevně držel silnice, ostřejší průjezdy ho nijak nerozhodily a boční náklony byly téměř neznatelné.
Čím rychleji jsme jeli, tím více nám přišlo, že o to lépe podvozek funguje. Řízení dávalo velmi dobrou zpětnou vazbu i přes silnější volant, zároveň bylo velmi citlivé a přesné, až měl člověk chuť nechat pravou nohu ještě o kus klesnout. Nerovný asfalt s řadou menších děr v zatáčkách nicméně dokáže sportovní choutky velmi rychle zchladit.
Pochvalu zaslouží rychlá odezva motoru na plynový pedál i reakce automatické převodovky, která bez zaváhání sázela jeden kvalt za druhým. Díky kvalitnímu odhlučnění taky docela dobře maskuje rychlost. Ještě, že se můžete spolehnout na kvalitní a dobře dávkovatelné brzdy.
Z nejdražší specifikace jsme se přesunuli do podstatně levnějšího provedení s tříválcovým motorem 120 o výkonu 170 koní. V našem případě bylo ve fialové, pro dámy švestkové barvě. V interiéru sice chybělo hezké prošívání typické pro „eMko“, sedadla tak neobepínala tělo a o skvělou akustiku se nestaralo kvalitní ozvučení Harman Kardon, nicméně i tak se nám dostávalo příjemného komfortu a luxusu, i když je o téměř půl milionu dostupnější.
Ve standardu má nejen to podstatné, ale i mnoho dalších prvků zvyšující pohodlí na palubě včetně moderního vybavení v podobě dvou sdružených displejů na palubce. Mají velikosti 10,25 a 10,7 palců a během krátkého seznámení jsme si na jejich funkci nijak nestěžovali.
Ačkoli „stodvacítka“ nedisponuje adaptivním podvozkem, jízdními vlastnostmi se nenechá zahanbit. Stále působí stabilně a jistě v zatáčkách, zároveň je o něco komfortnější než sportovně střižená verze a výkonu má tak akorát. Překvapující je i tichý chod řadového tříválce, jež si svůj charakteristický projev nechává až ve vyšších otáčkách. Hlučnější je pak na dálnici proudění vzduchu kolem zpětných zrcátek.
Nové BMW 1 je vstupní branou do světa prémiových vozů německého výrobce. I přesto, že jde o nejlevnější model v nabídce, nezapomíná na svůj původ a nabízí velmi dobré jízdní vlastnosti, zábavu a kvalitní zpracování. Momentálně se prodává od 760 500 korun, ve své nejlepší formě si účtuje téměř 1,4 milionu. Kdo by raději chtěl kompaktní hatchback v naftové podobě, zaplatí nejméně 885 tisíc korun.
