Celkem je v Evropě přes 220 měst (včetně místních omezení), která řeší své ekologické problémy i cestou zavádění nízkoemisních zón. První nízkoemisní zóny zavedlo v 90. letech Švédsko. Konkrétně šlo o města Stockholm a Göteborg (asi zcela první město v roce 1996). Největší rozmach tohoto řešení zažívá Německo. Zákon, který zavedení „Umweltzone“ povolil, vešel v této zemi v platnost 1. 3. 2007, a tak od roku 2008 začalo jejich zavádění.
V současnosti se odhaduje, že se to týká zhruba 70 měst, přičemž jde i o 19 územních celků, z nichž zřejmě největším je Porúří s 850 km2. Za nedodržení tohoto pravidla, tedy vjezd do center měst bez emisní známky, hrozí pokuta. Pro příklad dodejme, že nejnižší ze tří možných známek – červenou – mají obvykle vozidla roku výroby 1997 a splňující normu Euro 2. Následuje známka žlutá a nejvyšší je zelená.
Posledním a zcela nedávným krokem je rozhodnutí německého federálního soudu potvrzující právo měst zcela zakázat vjezd vozidel s dieselovými motory (vyjma těch splňujících nejvyšší normu Euro 6). Proč tak tvrdý postup? Důvodem je zdraví lidí, vždyť Evropská komise od roku 2010 eviduje 17 členských států, které překračují povolené limity znečištění ovzduší. Přičemž řízení pro porušení práva bylo zahájeno proti Velké Británii, Portugalsku, Itálii, Španělsku i Francii a Německu. V následujícím období pak dané země mohou očekávat finanční sankce za neplnění norem ohledně ochrany ovzduší.
Tento krok se v řadě míst chystají využít i samosprávy českých měst. V roce 2009 byl představen návrh zákona ministerstva životního prostředí o ovzduší, který takové řešení předpokládal. V září 2011 byl zákon schválen, v roce 2013 bylo schváleno nařízení vlády o podmínkách zřizování nízkoemisních zón ve městech. Například jako první avizovaly připravenost využít zákona lázně Klimkovice u Ostravy.
Samozřejmě nejde jen o vyhlášení nízkoemisné zóny, tedy zamezení vjezdu automobilů splňujících jen Euro 2 (zhruba do roku výroby 1997) až Euro 4. Vyhlášení totiž doprovází celá řada nutných opatření, od zajištění náhradních tras pro starší automobily, kterým bude do centra odepřen vjezd (pokud nejsou v majetku v centru trvale žijících občanů). Dále je nutné nové značení, případně některé další změny, nezbytnost zajistit vydávání emisních známek tří stupňů atd. Nemluvě o administrativních požadavcích a potřebné informační kampani. O zavedení zóny budou podle všeho usilovat kromě zmiňovaných lázní také Karlovy Vary, Praha a další města.
V Evropě už je tento krok běžnou záležitostí. Počítat s ní musí i čeští motoristé, kteří do daným měst nebo oblastí vyrážejí. Proto přinášíme podrobný přehled míst, kterých se to již dnes týká.
