RADOSTI
Provozní náklady, spotřeba, praktičnost

STAROSTI
Nemoderní interiér

Nissan Qashqai je ve své podstatě dokonalé auto S lehkým faceliftem je na trhu šest let a v reálu zastupuje u automobilky několik nejrůznějších modelových řad, umí uspokojit zájemce o hatchback, lehké SUV i kompaktní MPV. V podstatě musí zvládat zaujmout bývalé majitele Almer, Maxim, Primer… Protože nic takového už výrobce ve svém portfoliu nemá. A Qashqai se to už roky daří.

Nicméně roky jsou na autě už trochu znát, zejména v kabině. Zvenku jsem se na Qashqai nikdy nedíval jako na výstřelek elegance, chápal jsem ho a stále chápu jako funkční co do vzhledu, nutno ale říct, že s mírnými modernizacemi je z venku naopak snaha o udržení líbivého vzhledu (v rámci kategorie vysazené na praktičnost) úspěšná.V kabině jsem cítil, že vůz už je nějaké ty roky na trhu, a že by infuze moderních prvků byla zapotřebí. Tedy, jen v rámci image, stylu a tak dále, protože po stránce užitné hodnoty či ergonomie je všechno v pořádku. Takže namísto o zastaralosti je možná na místě mluvit o jednoduché nadčasovosti.

Tolik tedy jenom pár osobních poznámek na téma vzhledu, který je tak jako tak subjektivní u každého pozorovatele, takže pokud se vám Qashqai vyloženě líbí anebo naopak pro něj nemáte po vzhledové stránce pochopení, nelze z toho dělat nijaké zásadní závěry.

Qashqai, se kterým jsem jezdil, byl označen jako 360 + 2, což není jednoduchá matematická rovnice, ale vyjádření toho, že jde o větší verzi modelu, navíc s výbavou rozšířenou vzhledem k nižší specifikaci Acenta.

{{2}}
Výbava a ovládací prvky kabiny. Moderní to není, ale ergonomické a funkční ano.

Už ta toho nabízí opravdu hodně. A díky “360“ je tu monitorovací systém kamer kolem dokola auta (a kód 360 je rozluštěn), systém Nissan Connect, osmnáctipalcová litá kola, černě lakované střešní lišty a zpětná zrcátka, kožená loketní opěrka, černé detaily interiéru kolem řadící páky a hliníkové pedály.Bratru za 516 500 Kč podle akčního ceníku u benzínové šestnáctistovky. Nás ale zajímá naftový motor 1.6 dCi. S výkonem 130 koní a točivým momentem 320 Nm, což jsou velmi příjemné hodnoty. Qashqai s touto pohonnou jednotkou nabízí dostatek agility, je svižný, pokud jsem ho nenaložil až po strop betonovými tvárnicemi, tak poměrně hbitý i při pružném zrychlení, s dostatečnou rezervou pro předjíždění. A také má zajímavou spotřebu, ta tabulková je kdesi u pěti litrů v průměru, já jsem jezdil o trochu víc, ale stálo v intencích, pro které bych si dokázal nákup tohoto vozu obhájit.

DOPORUČUJEME: 5 důvodů, proč si nekupovat SUV

Podvozkově, nebo „řidičsky“ obecně se mi Qahqai líbil, poctivý a tuhý chod řadící páky, příjemně padnoucí volant, podvozek filtrující maximum nerovností s dostatečnou přilnavostí na obou nápravách. Jeden by si až rebelsky řekl, že je škoda, že pod kapotou není třeba přeplňovaný benzínový dvoulitr. Nesmysl, samozřejmě…. Naftová šestnáctistovka se k autu hodí, ale v oblasti jízdních schopností by si Qashqai jako takový určitě uměl poradit s vyšším výkonem.

{{3}}
To "+2" jsou dvě sedadla navíc. Využít se dají jako pohotovostní, nebo pro děti.

Důležité ale je, jak si poradí s cestujícími a zavazadly. Na předních sedadlech vše v pořádku, ze zadních jsem jako řidič občas zaslechl poznámky o tom, že „je to dost potemnělé a stísněné auto.“ Tedy ne prostorově, jak jsem pochopil, ale spíše prosvětlením, prosklením? Do kufru se vejde 450 litrů zavazadel, manipulace s nimi je díky velkým dveřím a „hranatosti“ zavazadelníku snadná.

Verdikt
Jednoduché, čisté, praktické auto, dobře vybavené. S výkonově dostačujícím motorem a zajímavou spotřebou. Asi bych si uměl představit s ním každodenně jezdit za prací či s rodinou na cesty, ve skutečnosti bych ale dal přednost zřejmě nějaké méně racionální, ale více stylové a povrchně „imidžové“ alternativě.