Řidiči dnes příliš často zažívají místo svobody pohybu za volantem spíše utrpení, a to v podobě kolon na dálnicích, chaotického městského provozu či rozkopaných místních komunikací. Proto jsme připravili seznam tipů, kde si můžete tyto nepříjemné zážitky vynahradit, příjemně se odměnit a vrátit se k opojnému pocitu volnosti a svobody při řízení.

Česká republika sice není Rakousko, ani Švýcarsko, ale milovníci sportovní jízdy po jedinečně situovaných klikatých silnicích s řadou vyhlídek si i v českých podmínkách mohou přijít na své. Pokud tedy chcete spojit spojit příjemné s užitečným, krásně si zařídit a přitom ještě vzít rodinu či přátele na výlet, jde to i na českých silnicích, kde najdete celou řadu atraktivních úseků, které opravdu stojí za to si projet.

Většině milovníků sportovnější jízdy a především motorkářům se v této souvislosti vybaví silnice č. 9 ve směru k Máchovu jezeru, která se zvláště mezi obcemi Liběchov a Dubá krásně klikatí a nabízí vysoce kvalitní asfalt s řadou přehledných zatáček.

Nicmémně musíme vás však spíše varovat, právě proto, že je až příliš známá. Je natolik frekventovaná, že se místní obyvatelé hromadně bouří, podepisují petice a fyzicky útočí především na motorkáře, kterých po této silnici jezdí nejvíc. Navíc často na této silnici probíhají stavební práce. Vybrali jsme proto jiné, neméně atraktivní, ale méně frekventované úseky.

Řidiči si mohou užít zážitkové silnice na Berounsku, které navíc nabízí i řadu zajímavých cílů a tipů na výlety. Ať už se z Berouna vydáte po proudu nebo proti proudu řeky Berounky, vždy pojedete po kvalitních klikatých silnicích, na nichž není nouze ani o značná převýšení. Proti proudu dojedete po atraktivních silnicích 116 a 201 ke Křivoklátu. O něm je snad skoro zbytečné mluvit, jen málokdo ho ještě nikdy nenavštívil.

Za Křivoklátem Berounka protéká krajinou křivolace a v širokých zákrutech. Už po několika kilometrech se přijede k přívozu V Luhu pod Branovem (ze silnice č. 201 k němu vede prašná cesta hned za odbočkou do Nezabudic). Nechá-li se člověk přepravit na druhu stranu, může navštívit Pamětní síň Oty Pavla. Zhruba po sto metrech pak dojde do Luhu, malé obce, s níž je spjato mládí a velká část dospělého života Oty Pavla.

Neméně zajímavá je i silnice č. 116 na druhou stranu od Berouna po proudu řeky směrem na Karlštejn. Hned za městem se začíná zajímavě klikatit a stoupat a v atraktivním charakteru pokračuje i následujících dvacet kilometrů. Na většině úseků přitom leží kvalitní asfalt.

Hned za Berounem je možné odbočit ke Svatému Janu pod Skalou, označovanému za perlu Českého krasu. Pod mohutným vápencovým útesem - Skálou - se již po mnoho staletí tísní malá obec s benediktýnským klášterem, jehož nynější barokní podoba pochází z přelomu 17. a 18. století. V obci lze navštívit kostel sv. Jana Křtitele, Poustevnickou jeskyni a pramen. Jedinečným zážitkem je výstup na vrchol 180 metrů vysoké Skály. Jen nedaleko od Berouna leží také Koněpruské jeskyně, další ve výčtu atraktivních cílů.

Nezvykle kvalitní jsou některé silnice na Šumavě. Typickou alpskou silnici s vracečkami a vysokým převýšením naleznete v členitém horském terénu mezi obcemi Rejštejn a Srní. Zvláště před obcí Srní si řidiči mohou užít opravdovou zážitkovou jízdu, která důkladně prověří kvalitu podvozku i pneumatik. Další výhodou je zcela minimální provoz. Potkat auto v protisměru se rovná zázraku.

Pokud by někdo chtěl vyzkoušet rychlejší a širší silnici, nemusí jezdit daleko. Stačí za Rejštejnem odbočit doleva na silnici 169 směrem na Kvildu. Tato silnice nabízí řadu krásných horizontů, rychlé, táhlé zatáčky a zrcadlově hladký povrch.

Také přímo v sousedství Mosteckého autodromu lze objevit několik možností, jak si jízdu po závodním okruhu alespoň trochu vynahradit. Silnice na severozápad od Mostu jsou atraktivní a s vysokým výškovým převýšením. Snad jedinou nevýhodou je, že se na nich střídají různě kvalitní asfaltové povrchy; o to více však při jízdě vynikne podovzek vašeho automobilu.

Mezi nejatraktivnější patří silnice u obcí Blatno, Boleboř, Hory Sv. Kateřiny, Nová Ves v Horách, Klíny, Český Jiřetín, Fláje a samozřejmě Moldava. Především u hranic s Německem je řada lanovek, které jsou jakýmsi pomyslným výškovým vrcholem každé horské silnice.

Také z historického pohledu je velice zajímavý úsek silnice z Horního Jiřetína do Nové Vsi v Horách, jehož výstavba započala v roce 1899. Trasa vybudované silnice vede od Mariánského údolí v mnoha serpentinách a k zdolání kopce využívá důmyslně terénu až k dosažení horského průsmyku na Výšině. Oproti přímé Staré cestě je o kilometr delší (5,1 km) a při průměrném stoupání 6,3 % dosahuje převýšení 321 metru. Nová silnice byla hned po dokončení opatřena kamenito-asfaltovým povrchem, což v té době nebylo samozřejmé.

Ráj spletitých, zážitkových silnic lze nalézt v okolí jesenické CHKO. Především mezi městy Šumperk, Rýmařov a Jeseník jsou silnice s velkým výškovým převýšením, které vrcholí u horských lanovek. I na nich se střídají různě kvalitní asfaltové povrchy. Nevýhodou této části Moravy jsou však obce, které se táhnou v delších úsecích podél silnice. Také je to místo vyhledávané motorkáři, tudíž tu často narazíte na policejní hlídku.