Příslušná značka označující dané místo (V7b) říká, že se jedná o místo uzpůsobené pro přecházení chodců přes pozemní komunikaci.
Sočasně je ve vyhl. č. 294/2015 stanoveno, že:
„Řidič vozidla nesmí chodce přecházejícího pozemní komunikaci v místě pro přecházení ohrozit.“
A dále:
„Před vstupem na vozovku se chodec musí přesvědčit, zdali může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe nebo ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Chodec smí přecházet vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy.“
Pokud se podíváme na úpravu přechodu pro chodce ve vztahu k vozidlům, pak platí, že řidič vozidla nesmí ohrozit a omezit chodce přecházejícího na přechodu pro chodce.
Rozdíl tedy ve skutečnosti z hlediska povinností řidičů vozidel vůči chodcům není velký. Neohrozit znamená v této souvislosti „nesrazit“, resp. „nepřejet“, což v důsledku znamená, že řidič vozidla chodce na místě pro přecházení musí nechat přejít podobně jako na přechodu pro chodce a v případě nehody bude pravděpodobně vinen spíš řidič než chodec.
Rozdíl tu je ovšem v sankcích. Omezení nebo ohrožení chodce na přechodu je trestáno přísněji (za opakovaný delikt až zákazem řízení), což u místa pro přecházení stanoveno není. Totéž platí z hlediska bodů (za porušení povinností u přechodu pro chodce jsou tři body).
