Atmosférický motor se už dnes nenosí ani mezi malými hot-hatchi, natož ve třídě luxusních dálničních expresů, takže by se mohlo zdát, že má Lexus GS F hodně velký hendikep v tom nejdůležitějším místě. Jenže právě motor je jeho nejsilnější stránkou. Špička výkonu je v nezvykle vysokých 7100 ot./min., což znamená dvě věci - zátah přichází postupně a plynule, takže jej můžete precizně dávkovat, a můžete se za ním hnát až k uštěkanému omezovači v 7300 otáčkách. Mimochodem, řídicí jednotka zastudena sama sníží hranici omezovače, než se zahřeje olej, to aby si do auta nesedl hulvát a nezačal hned přikládat pod kotlem. Pět litrů objemu pak zajistí, že se auto slušně hýbe i v nízkých otáčkách, hned jak se ale motor ohřeje, začne pořádné butō.
Lenivé bublání pětilitru pod čtyřmi tisíci přehluší zastřené syčení od sání a dále směrem výš graduje řízným jekotem. Zvenku Lexus GS F zní trochu obyčejně, jen jako lehce nabroušený americký osmiválec, ale uvnitř je to příjemně ostrá, ale vyvážená směs tónů od motoru i výfuku, od které si neodpočinete ani v eko režimu. Stisknutím tlačítka navíc můžete zvuk přikrášlit ještě z reproduktorů, ale proč byste to dělali? Osmistupňový automat s klasickým hydroměničem řadí hladce, ale zejména při uvolněné jízdě mu to chvíli trvá, než pochopí, co po něm chcete. Jakmile ale zatlačíte na pilu, přestane se flákat a začne řadit rychle, a to oběma směry, při podřazování navíc vystřelí hodně hlasitý meziplyn. Budete-li takto dovádět na okruhu, dostanete se spotřebou klidně i na 44 litrů, volnější stopadesátkou po dálnici se ale můžete pohybovat klidně i za 11 litrů na sto. Ve městě pak počítejte zhruba s 15 litry.
